Sedm divů světa

Sedm divů světa. Sedm staveb, které se staly symbolem lidské geniality. A sedm důkazů, že dávné civilizace nebyly primitivní — ale naopak neskutečně vyspělé.

Všechny tyto divy vznikly v jedné široké lokalitě: Středomoří a jeho okolí.

Není to náhoda. Je to mapa dávné moudrosti, která se předávala z kultury na kulturu, z říše na říši. Nikdo si nic nevymyslel „z ničeho“. Všechny tyto civilizace stavěly na základech, které tu byly dávno před nimi.

Dědictví starších světů

Dnešní člověk má tendenci věřit, že starověké kultury začínaly od nuly. Ale Sedm divů světa ukazuje pravý opak.

Ať už jde o:

• Pyramidy v Gíze
• Visuté zahrady Semiramidiny
• Artemidin chrám v Efesu
• Mauzoleum v Halikarnassu
• Rhódského kolosa
• Zeusův chrám v Olympii
• Maják na Faru

Všechno to jsou stavby, které vyžadovaly precizní matematiku, astronomii, geometrii, logistiku, inženýrství i technologii, kterou oficiální historie neumí vysvětlit.

Tyto kultury nevznikly z ničeho. Nevymyslely své znalosti samy. Zdědily je.

Z předchozích civilizací, které byly ještě vyspělejší. Z kultur, které dnes známe jen z legend, fragmentů a podmořských ruin.

Středomoří – místo, kde se svět učil stavět

Všechny divy světa se nacházejí v oblasti, která byla po tisíciletí centrem obchodu, vědění, migrace a kulturní výměny. Středomoří bylo křižovatkou civilizací — a zároveň archivem starších světů.

Unikátní seznam památek, o kterém slyšel snad každý. Historici se tomuto souboru nebrání — naopak připouštějí, že tyto stavby skutečně existovaly. Po celém světě nacházíme výjimečná díla dávnověku, ale Sedm divů světa zůstává už celá staletí na prvním místě.

A není náhodou, že všechny tyto divy se nacházely v oblasti Středomoří. V jedné jediné lokalitě. V místě, kde se střetávaly kultury, technologie, vědění i dědictví starších světů.

Dědictví vyspělých civilizací

Stavby, které řečtí učenci označili za jedinečné, musela vytvořit kulturně i technologicky vyspělá civilizace. Civilizace, která expandovala v oblasti Středozemního moře.

Nikdo si nic nevymyslel „z ničeho“. Tyto stavby jsou výsledkem: dědictví předchozích kultur.

Sedm divů světa je tak mapou dávné moudrosti, která se předávala z generace na generaci.

Pyramidy v Gíze – nejstarší a nejzáhadnější div

Nejznámějším divem světa jsou pyramidy v Gíze. Nevyčerpatelné téma, které snad jednou pochopíme.

O jejich stáří se vedou nekonečné diskuse: 2000 př. n. l.? 5000 př. n. l.? Nebo ještě starší?

Ti, kteří tvrdí, že pyramidy jsou mnohem starší, bývají označováni za konspirátory. A přitom právě pyramidy ukazují na technologii, kterou jsme doposud nepochopili.

Egyptští archeologové tvrdí, že jde o hrobky. Ale převládá názor, že pyramidy byly energetická centra, nebo měly funkci, kterou teprve objevíme.

Součástí komplexu bylo celé město včetně Sfingy. Domorodci vyprávějí o chodbách pod Sfingou, o zatopených tunelech, o vodě stékající od Velké pyramidy. Předpokládá se, že pod povrchem se nachází rozsáhlé podzemní město, které propojuje všechny tři pyramidy s chrámy v dalších lokalitách.

Egypt je jednou z mála zemí, která ze svého dědictví těží. Ale sousední území — možná ještě významnější — jsou ničena válkami. Babylon, kdysi největší město světa, je dnes jen holá poušť a další desítky a stovky měst a lokalit, místo archivace jsou po zničení zapomínána, jakoby byla mazána záměrně z historie.

Kolik divů světa by mohl představit Východ, kdyby nebyl systematicky ničen.

Maják na ostrově Faros – světlo starověku

Dalším divem byl Maják na ostrově Faros. Nejvyšší stavba starověku. Zářící bílý mramor, roztavené olovo mezi kameny, aby odolal větru a moři.

V horní části byla sloupová síň se zrcadly. Uprostřed plál oheň, jehož světlo se odráželo do dálky — navigační signál viditelný na desítky kilometrů.

Maják svítil sedmnáct století. Oheň hořel nepřetržitě.

Stavba byla řecká, ale zdobená egyptskými prvky. Ležela na poledníku — říkalo se jí Osa světa.

Zanikla při zemětřesení. Dnes na jejím místě stojí arabská citadela.

Maják dominoval Středomoří svou velikostí krásou ale i symbolickým světlem. Stavba byla velice sofistikovaná a inženýrsky dokonale promyšlená, proto byl maják určen jako Div světa jistě právem.

Další divy světa – kolosy, chrámy a zahrady dávnověku

Podobně jako maják na Faru se tyčila i slavná socha boha Hélia — Rhodský kolos. Až třicet metrů vysoká bronzová postava stála na ostrově Rhodos a budila respekt všech, kteří vplouvali do přístavu. Byla symbolem ochrany, síly a božské přítomnosti.

Starověcí Řekové uctívali mnoho bohů. A tak není těžké si představit, že podobné kolosy zdobily i další přístavy, ústí řek, ostrovy a města. Kolosy, které se nedochovaly — ale jejich existence je pravděpodobná.

Podobně jako v egyptském městě Thónis(později Heraklion) kde stál kolos z červené žuly, střežící vstup do země faraonů. Když tuto oblast kolonizovali Řekové, přejmenovali jej na Hérakla. A tak se původní egyptská svatyně stala řeckou dominantou. Jedno místo — dvě jména — dvě kultury, které se překrývaly.

Podle jedné teorie právě zde měly stát Héraklovy sloupy, za nimiž se měla rozprostírat bájná Atlantida. Kdyby kolos nezničilo zemětřesení, jistě by se řadil mezi další div světa.

Thónis bylo místo které notoricky přesně znal každý, stejně jako Héraklovy sloupy. Nebylo potřeba vysvětlovat lokalitu těchto sloupů všichni věděli kde stojí a proč tam stojí. Teorie o lokalitě Héraklových sloupů v místech Gibraltaru se zdá milná – toto místo bylo dlouho neznámé a vzdálené všem městům a obydleným lokalitám.

Artemidin chrám v Efesu – mramorová krása bohyně lovu

Artemis, bohyně lovu a měsíce, ochránkyně lesů a zvěře. Její chrám v Efesu — Artemision — byl největším řeckým chrámem starověku.

Lemovala jej řada osmnáctimetrových sloupů. Uprostřed stála socha bohyně, zdobená zlatem a drahokamy. V ruce držela luk, u nohou jí stála srna.

Mramorový palác byl považován za nejkrásnější stavbu své doby. A právem se stal jedním z divů světa.

Zeus v Olympii – socha, která brala dech

Podobně ohromující byla i socha Feidiova Dia v Olympii. Dvanáct metrů vysoká, vyrobená ze slonoviny, zlata a drahokamů. Zeus seděl na trůnu z cedrového dřeva, zdobeného zlatem a slonovinou.

Socha byla umístěna uprostřed chrámu — a její krása byla tak dokonalá, že se stala jedním z největších divů starověku. Byla to pocta bohům, úcta i pokora. Zeus byl ohromný a jen tuto krásu spatřit bylo zázrakem. Lidé přicházeli ve dne v noci a nosili dary které pokládali k jeho nohám. Věřili že sám Zeus takto skutečně vypadá.

Semiramidiny zahrady – zázrak Babylonu

Dalším divem byly Visuté zahrady Semiramidiny. Zaniklá památka z území Babylonu, dnešního Iráku.

Zázrak té doby. Visuté zahrady by se z dálky mohly zdát jako jedna stavba. Jako pyramida zalitá mořem květů všech vůní a barev. Byl to ale celý ohromný navzájem se propojující komplex dokonalosti.

Zahrady vystavěné na terasách paláce, dokonalé zavlažování, vodotrysky, fontány, exotické rostliny, které obepínaly sloupy a sochy celé této nadpozemsky krásné oázy klidu. Vyprávělo se, že jejich krása konkurovala všem stavbám Babylonu.

Zavlažovací systém byl považován za božský. A právem — protože takovou technologii neumíme vysvětlit ani dnes.

Mausoleum v Halikarnassu – hrobka jako chrám

Posledním divem světa bylo Mausoleum v Halikarnassu. Čtyřicet pět metrů vysoký monument, zdobený šestatřiceti sloupy. Mezi nimi stály nádherné sochy. Střecha měla podobu egyptské pyramidy a na jejím vrcholu stálo sousoší vozu se spřežením — s vojevůdcem Maussólem a jeho ženou.

Hrobka byla tak výjimečná, že se stala symbolem celé epochy. A dala jméno všem budoucím mauzoleím.

Sedm divů – sedm důkazů vyspělosti

Tak jako většina památek starověku, i tyto stavby byly zničeny. Ale zůstal po nich záznam. A díky němu víme, že tyto stavby někdo skutečně vyprojektoval a zhmotnil.

Sedm divů světa je důkazem existence vyspělé civilizace.

Civilizace, která působila v blízkém okruhu Středozemního moře.

Civilizace, která zdědila vědomosti starších kultur.

Civilizace, která stavěla na základech, jež dnes teprve začínáme chápat.

My dnes nežasneme jen nad krásou  těchto divů světa, víme že celá oblast je kulturním dědictvím pro celý svět. Nesčetné nálezy potopených měst a přístavů, dokonalé stavby na Krétě nebo Maltě. Nálezy které se datují do dob existence Atlantidy jako je Gobekli Tepe a mnoho dalších a dalších nálezů, které někdo musel vymyslet a někdo také sestrojit a ten někdo musel žít v kultuře pro kterou to nebylo nic zvláštního ani výjimečného.

 

 Alexandrijská knihovna