⭐ Atlantis III.

Tento text není mýtus. Není to pohádka, ani senzace. Je to studie, která vznikala několik let — z map, starověkých textů, geologie, mytologie, archeologie i logiky. Je to práce, která skládá mozaiku tam, kde jiní vidí jen legendu.

Čtenář zde nenajde jednoduchý příběh o potopeném ostrově. Najde zde podrobnou rekonstrukci, úvahy, fakta, souvislosti a myšlenky, které z nich vycházejí. Najde zde i otázky, které si lidstvo mělo položit už dávno.

Každý může mít svou vlastní verzi příběhu o Atlantis. Každý může nesouhlasit, doplnit, rozporovat, nebo vytvořit vlastní teorii. Toto je však společná studie, pohled a práce — týmu „Atlantis Research Manuscript“

Otevřená, svobodná interpretace, která nabízí možnost vidět starý příběh novým pohledem. A kdo chce, může si z ní vzít to, co s ním rezonuje.

Atlantis III. je souhrnem všeho, co jste na těchto stránkách nalezli k tématu ztracené civilizace. Vodítek k odhalení lokality, kde sídlilo bájné zlaté království, je podle dostupných pramenů přibližně šedesát. Zde představujeme ta nejdůležitější – ta, která vnášejí smysl a světlo do nové teorie o Atlantis.

Je pozoruhodné, že všichni badatelé, kteří přišli s tvrzením, že právě oni nalezli ztracený ostrov, dokáží své závěry přesvědčivě obhájit. Všichni tvrdí, že jejich lokalita přesně odpovídá popisu řeckého filosofa Platóna. A těch míst není málo – od Středozemního moře až po Antarktidu.

I my zde představujeme lokality zemí, které své nálezy přirovnávají k Atlantis a připouštějí, že by mohly být součástí tohoto impéria. Patří sem především Řecko, Egypt a Itálie – země, jejichž archeologové a vědci se tématu dlouhodobě věnují. Tyto státy spolu sousedí, sdílejí jedno moře a všechny připouštějí, že jejich potopená města mohou mít spojitost s Atlantis.

Na jedné straně se tvrdí, že na prastarý mýtus nikdo nevěří. Na straně druhé je s ním spojováno stále více objevů.

Kde je tedy pravda?

Pokusme se společně zamyslet nad nejznámějšími vodítky k bájné Atlantis, porovnat jednotlivé lokality s Platónovým popisem a vytvořit novou, reálnou vizi o této ztracené civilizaci.

Co víme o této lokalitě?

Především je to místo kde se spojují tři zemské desky. Je zde velmi silná tektonická činnost. Vzácná a silná energie. Termální prameny. Pozůstatky prastarých kultur o kterých nevíme odkud přišli a kam zmizely. Pod mořem stovky potopených přístavů a měst.

Řecko přebíralo bohy města lokality a dávali jim své názvy. Jméno Atlantis tedy nemuselo vůbec nikdy existovat a proto o něm nemáme žádný záznam a je to název něčeho mnohem strašího.

Platón nemusel vůbec myslet zánik celé říše před 9 tis.lety př.n.l. ale počátek zániku a to mnohé mění.

Pokusme se celý příběh trošku pootočit. Co když Mezopotámie nezačínala, ale naopak zanikala. Co když to byl její poslední nádech po tisíciletích nadvlády jedné dokonalé a vyspělé civilizace z celého Středomoří? My se nelogicky učíme Sumerové přišli vše již znali a zanedlouho zanikli. Kde se vše naučili kdo jim to předal a odkud vlastně přišli my nevíme. Co když Sumerská říše není ten počátek civilizací ale konečný zánik jedné centrální civilizace která po tisíciletí vládla celé oblasti včetně Středomoří.

Dnes již víme že kolaps ledovců MWP -1B přicházel a pomalu zaléval oblast Středomoří od doby 9500 př.n.l., ale to bylo postupné několik metrů za dlouhé období, až protržení ledovcové brány v letech 7300 -př.n.l. měla hladina vylétnout skokově až o 120 metrů. A my si musíme uvědomit že vlastně ta krajina ta oblast Středomoří vypadala jinak nežli ji zalila masa vody až 120 metrů vysoká.

Egyptské pobřeží například sahalo o 50 -100 metrů dále od dnešních břehů, byla zde vyspělá kultura města přístavy.A to samé všude okolo Kréta byla jižní zdí a také byla protáhlá o další kilometry směrem blíže k Egyptu. Tam kde dnes známe Egejské moře byla překrásná nížina plná vod, řek jezer i hor.. Byla to kotlina zvaná Aegis, která byla dokonale chráněná ze všech stran a jen z jihu vstupovala do slaného jezera – dnešního moře Středozemního. Aegis bylo jméno krále a města. Nazývala se tak tedy celá rozlehlá krajina – dnešní Egejské moře. Ani Jadranské moře nevypadalo tak jako nyní i zde byla překrásná úrodná a dokonale úrodná půda. I Platón se zmiňuje že při katastrofě byla zničená jeho zem -tedy Aegis ale také obdélníková část země samotné Atlantis – deska Adria která putuje Středomořím a při té apokalypse přesně tato území byla zalitá vodou. Pokud potopená Adria tvoří část o které Platón píše je nasnadě kde se nacházela samotná Atlantis at se již v té době jmenovala jakkoliv. Jadranské dno je neskutečně rovné a dokonalé, přesně jak se v popisu uvádí ale fazcinují je že i rozměr souhlasí. Při této teorii tedy mluvíme o lokalitě centrálního středu této bájné říše v místech Sicílie -Malty a Řecka. V celku logické by bylo kdyby se celá oblast místo atlnaská nazývala aegiská. Egejské moře které zde vzniklo nese prastarý název prý snad původní a Řekové jej ponechali z ucty k bohům. Lépe tedy nežli nežli Atlantis by se říše měla jmenovat Aegisea.

V Sumeru znali boha Enkiho -EA- AE -AEgis, by dával hluboký smysl který je propojen s prvním bohem této oblasti. Enki stvořitel lidstva -dům vody- bůh oceánů a moří řek a jezer, všech vod a modrosti. Velmi podobné vlastnosti Poseidonovi, který nakonec Atlantis měl zničit.

Také je zajímavé že před nástupem doby bronzové byla Sicílie a Liparské ostrovy považována a známa jako Perský záliv starověku, protože se zde těžil obsidián.

Město Aegia leželo na pobřeží a bylo zasvěcené bohu moře Poseidonovi. V legendě se píše Poseidon vystoupil z moře a vstoupil na pevninu, kde viděl před sebou mírný kopec-horu, sem zašel a našel zde žijící rodinu s překrásnou dcerou do které se okamžitě zamiloval. Tento pahorek pojal za své pozemské sídlo a vybudoval zde pevnost, kde se svou vyvolenou následně vychovávali své syny. Právě zde vznikl mýtus o Atlantis to je ten střed a budoucí zlaté město. Měswto Aige zasvěcené bohu ale bylo postiženo potopou jako první a zničeno.

Krajina předpotopou, ale byla rájem na zemi.

Aegis byla nížina která by se dala přirovnat k biblickému ráji. Hned naproti pouhých 300 km byl vzdálený monumentální Egypt. Právě zde bylo nedávno objeveno další potopené město Thonis. Město egyptského boha Nilu, ale Řekové si jej přejmenovali na Hérakla. Přesně naproti je Kréta kde se dodnes Heraklion nazývá hlavní město, jsou ve stejné přímce i když město je z druhé strany Kréty ve své době jeho sochy musely dominovat celému Středomoří. Kréta byla branou do Aegis společně s Rhodosem.

Právě zde v místech kde stála socha boha který vás vítá jako mořské poutníky, právě zde stály Heraklovy sloupy. Hérakles jako samotná socha v Thonisu ale i na Krétě přesně naproti sobě.Bylo to místo všem notoricky známé. Doknce i Solonovi protože zde měla být nalezena stéla s jeho jménem a text o stanoveném clu. Tedy zde stála jakási brána celnice. I Platón popisuje že Heraklovy sloupy stojí jako brána před mořem které se spíše zdá jako záliv a tak se skutečně jevilo moře na východě.Vypadalo spíše jako jezero nebo skutečně jen záliv.Nebolo široké ale bylo kontrovatelné a tak na východ nebylo možné vplout aniž by se o vás nevědělo. Proto dokud fungovala tato celnice Blízký východ vzkvétal. Další brána stála v Sicilském průlivu.Tam bylo jen málo vody jen jakási vodní cesta přísně střežená. Na dně Sicilského průlivu byla nedávno objevena ohromná stíla. Megalit Hun odhadují na 15 tun a má až 18 metrů, vedle je patrný val tedy jakási zeď která spojovala ostrovy. V pilíři jsou vytvořeny tři velké kulaté otvory.Je tedy patrné že u Sicilského prulivu stala opevnění s pilíři, které tvořili asi původní vstup dál k východu.Moře zde bylo pouhým vodním ocáskem a tak se dalo dobře ohlídat kdo a jaké množství překračuje vstup mezi oceánem a vnitřním mořem.A protože jsme v lokalitě Sicílie ještě si připomeňme Sardinii a jeji pevnosti.Až na 7 tisíc pevností, hroby pro obry a spíše se zdá že tento ostrov měl plnit čistě funkci vojenskou a ochrannou, protože byl přímo před branou Atlantis a střežil ji jak z pevniny severně tak hlavně od západu.

I Malta zde má ohromnou úlohu. Byla součástí Sicílie a ta zase Apeninského poloostrova a Platón píše, že v Atlantis bylo mnoho hájů kde odpočívali předci tedy krajina hrobek a mauzoleí? A Malta se chlubí kostely chrámy megality statky ale v takovém měřítku že snad na 1km2 vychází fara a kostel, kromě těch megalitických chrámů, které postavil nevíme kdo. Přitom ostrov je hornatý a nevhodný k životu, pěstování plodin.Tedy se zdá že toto místo bylo skutečně čistě posvátným hájem.

(117c Platón) Tam bylo zřízeno mnoho chrámů, mnoha bohů i mnoha sadů…

Když to celé shrneme máme před sebou přesný obraz toho co popisuje Platón. Navíc egyptští kněží přímo říkají že název místa Héraklovy sloupy tak znají pouze Řekové nidko ostatní.Přitom je to místo všem známé -Thonis -. Po nárazové vlně okolo roku 7 000 př.n.l kdy Středomoří bylo fatálně polámáno a zničeno, zanikly i nížiny jako byla AEgis ale i obdélníková plošina Adria, která tvořila tu obdélníkovou část země o které Platón píše. Zanikl Thonis a mnoho přístavů ale hlavně střed říše.Naopak vzniklo Jonské moře, Egejské moře, Egypt byl ochuzen o svou nejstarší historii, Z Matlty se stal ostrov, z uzonkého průplavu se stal Sicilský průliv. Místo Héraklových sloupů bylo nadobro zničen. Voda se usazovala roky a Siciliský průliv se stal neprůplavným z nánosu bahna a sutě. Sicílie centrální střed říše byla nejen zatopena a zalita bahnem ale tlakem vody se pohnuly i tektonické zemské desky a probudily sopky které následně dílo dokonaly.

Od Sumeru až po Atlantik to byla jedna říše.

Pokud se zaměříme na města jako například Nimrud zjistíme, že zde nestály jen zikuraty ale překrásné paláceové komlexi. Podobná architektura se spojuje s Knosos z Kréty.Tedy Řecko je evoluce Sumeru a Mezopotámie Egypt západní okraj říše. Sumer nevznikal ale naopak zanikal a my pochopili a zachytili až jkonec. Rozkvět civilizace nemusel přicházet z východu ale naopak ze západu z nejvzácnějšího místa planety, protože nikde jinde nic podobného není.

Vlna spláchla hodně ale hodně se stačilo zachovat.Až zapomění na svou jednotu a původ teprve říši rozdělilo na věky. Zánikem Sumeru začaly upadat všechny kultury během několika tisíciletí možná i století. Rozbořenou thoniskou branou a celnicí začali vnikat na uzemí kočovné kmeny -dobyvatelé – Mořské národy a ty dílo uzavřeli. Jako by se svět dělil na to co bylo tedy před našim letopočtem a co zaniklo a na novou dobu na vznik nové civilizace -té současné.

Ještě bychom chtěli připomenout pasáž kde Platón píše o válce mezi Atlantis a Řeky. Řekové v té době ještě neexistovali, tedy došlo k nějakému boji mezi dvěma stranami moří,

(24e Platón) ..a tehdy se mohutnost vaší obce Solóne před celým světem zaskvěla a dobyla vítězství. Statečností a silou, postavila se totiž na ochranu všech jsouc spolu v čele Heléniů.

Tato válka nám nesedí do příběhu letopočtem ani neexistujícím Řeckem navíc ta oblast nížina Aegis (dnešní Egejské moře) byla součástí té pradávné říše.Takže by museli bojovat proti sobě. Spíše se celá vsuvka zdá jako ospravedlnění. Řecko totiž následně kolonizovalo celou oblast Středomoří, ale zde to uvádí jako opak že ta místa která následně kolonizivali vlastně osvobodili. Jen už není jasné přesně od koho. A jejich osvobození tkvělo v tom že tam již zůstali. A příběh o dávné říši Aegis -Atlantis již byl tak dávný že si lidé pamatovali hlavně ohromné hrdinství Řeků.

(108e Platón) ..Především si vzpomeňte, že je tomu 9 000 let od té doby co podle vypravování, byla válka mezi těmi, kdo bydlí vně za Heraklovými sloupy a všemi obyvateli uvnit…

Je zajímavé že v té době se měla Atlntis celá za 24 hodin potopit ale ještě stačili válčit sami mezi sebou? Spíše nežli válka to vypadá jako přesun vojsk a armád na bezpečná místa i s vedením a obyvateli, když začínalo kataklyzma. Musel to být chaos, strach a zmatek av překladu z to pochopili jako válku. To že ji ještě neexistující Řecko vyhrálo, by naznačovalo že právě oni jsou potomky této pradávné civilizace, ale nebyl to boj jen možná azyl. I když nakonec budoucí Řecko samo bylo velmi silně postiženo a přišlo o svou AEgis.

Pokud si vezmete k ruce popis Atlantis od Platóna a zaměříte se přímo na popisovanou lokalitu zjistíte že popis je přesný. Navíc skutečně došlo k masívnímu tání ledovců které protrhly hráz a vlily se do poklidných míst do ráje vznikajícího Středomoří.Když po tisíci letech vzali mapy a neviděli nic jen jeden průliv -Gibraltar logicky sem postavily Héraklovy sloupy a tím příběh uzavřeli na další tisíce let. Středomoří je kolébkou lidstva a to doslova a do písmene a my jsme toho všeho součástí.

Nikomu není divné proč právě zde vzniklo tolik dokonaklých kultur? Pro právě zde je tolik megalitických staveb? Proč země připouští že jejich nálezy mohou být atlantské?Proč je tak systematicky ničen Blízký východ? A co ukrývá Vatikánský archýv, když Řím kolonizoval Řecko a našel pozůstatky po této pradávné říši? Proč je archív tajný co schovává? Naš původ? Naší minulost?

Patón popisuje říši která zanikla před tisíci lety na konci malé doby ledové, ale ona nezanikla byl to teprve prvopočátek zániku.My potom máme velkou černou díru -dobu temna o které nic moc nevíme tedy o období v té díře.Asi už docházelo k apokalyspám častěji a mnoho bylo spláchnuto vodou a zničeno. Také kněží v Egyptě když mluví se Solónem mu říkají že oni Řekové jsou přiliš mladí že si nic nepamatují že potom jbylo mnoho ale oni že znají pouze tu poslední.

— Atlantis nebyla pouhý ostrovní stát, ale celý kontinent.

— Atlantis neležela v Atlantickém oceánu.

— Héraklovy sloupy na Gibraltaru neurčují polohu Atlantis.

— Pokud by Héraklovy sloupy byly vybudovány u Gibraltaru, musel by se tento prostor nazývat průplav, nikoliv průliv.

— Egyptští kněží popisují směr Atlantis jako „západně od Egypta“.

— Staré mapy zobrazují oceánskou řeku (Atlantské moře) západně i východně kolem celé Země – nelze tedy Atlantis umístit pouze do dnešního Atlantiku.

— Kruhový západní břeh oceánské řeky byl přístupný jen mýtickým postavám – Platón však popisuje zemi plnou slunce, nikoliv temnoty a mlhy, kam lidská noha nikdy nevkročila.

— Středozemní moře je vnitřním mořem Atlantického oceánu – Platón píše, že Atlantis ležela uprostřed tohoto moře.

— Atlantis a Řecko ležely v jedné lokalitě.

— Hranice Řecka odpovídají obdélníkové části úrodné země, kterou Platón popisuje.

— Satelitní snímky ukazují podmořský obdélníkový tvar v oblasti Řecka.

— Egyptští kněží připomínají, že Solón (Řek) je potomkem pocházejícím z Atlantis.

— Řecko i Atlantis postihla stejná pohroma ve stejný čas.

— Vědci z Řecka, Itálie a Egypta dnes připouštějí existenci Atlantis.

**— Ve starořečtině slovo „ostrov“ znamenalo i „poloostrov“.**

— Platón si Atlantis nevymyslel – název existoval v mapách dávno před jeho narozením.

— Řekové nikdy neumístili Atlantis do Atlantiku – jejich představa světa tomu neodpovídala.

— Atlantis byla spojována s kovem orichalkem – pruty tohoto kovu byly nalezeny u Sicílie.

— Atlantis měla mnoho lázní – stejně jako Itálie a Řecko.

— Na Atlantis se lámaly kameny bílé, černé a červené barvy – stejné barvy mají pláže na Sardinii.

— Malta je ostrovem mnoha chrámů – podobně jako Atlantis.

— Jedlé kaštany byly oblíbené na Atlantis i na Sicílii.

— Celé Středomoří je poseto megalitickými stavbami – důkaz prastarých civilizací.

— Megality vyvracejí teorii o vzniku civilizací až kolem roku 2500 př. n. l.

— Datace nálezů do doby 10 000 př. n. l. potvrzuje existenci vyspělých kultur v této době.

— Řecké mýty jsou směsí mýtů celého Středomoří.

— Hérakles je postava převzatá z dávných civilizací.

— Homérův popis světa na Achillově štítu připomíná kruhový popis Atlantis.

— Pyramidy v Gíze korespondují se souhvězdím Orion – Atlantis se souhvězdím Labutě.

Hledáme jedno z tisíců ztracených měst, nebo důkaz o existenci vyspělé civilizace?

Otevřeme své oči a přestaňme ignorovat to, co vidíme.

1 / Atlantis nebyla ostrovní země, ale celý kontinent.

Její rozloha byla přirovnána k velikosti Libye, což v tehdejším významu znamenalo Afriku jako celek. Platón tedy nepopisuje malý ostrov, ale rozsáhlé území, které svou velikostí odpovídá kontinentu. Navíc spojovala tři kontinenty -Afriku -Evropu a Asii. A totuto spojncí je Středozemní moře a brána která tyto kontinenti spojovala pozamními mosty.

2 / Atlantis neležela v Atlantickém oceánu.

a)

Vědecké průzkumy dna Atlantiku vylučují existenci potopeného velkého ostrova.

b)

Pokud by Atlantis ležela v Atlantiku, umožňovala by migraci až do Ameriky. Řekové však věřili, že svět je kulatý ostrov obklopený oceánskou řekou. Jejich mentální představa světa neumožňovala umístit civilizaci do neznáma za hranici světa. Kdyby tomu tak bylo, objevili by Ameriku dávno před K. Kolumbem — a zanechali by o tom záznam. Oni ale se domnívali že konec světa je hned za Sicílii.

c)

Hérodotos uvádí: „Kaspické moře je moře samostatné a s jiným mořem nesouvisí. To moře, po kterém se plaví Řekové, spolu s mořem za Héraklovými sloupy, zvaným Atlantské, jakož i Rudé moře, jsou dohromady moře jediné.“ Z toho vyplývá, že Řekové považovali Středozemní, Egejské, Černé i Rudé moře za jedno moře – Atlantské. Platón tedy nepopisuje dnešní Atlantik, ale vnitřní moře, které obklopovalo jejich svět.

d)

Přirovnání Héraklových sloupů k dnešnímu Gibraltaru je moderní omyl. Platónova teorie byla pochopena nesprávně. Ale je možné že to byl i záměr.

3 / Héraklovy sloupy určují lokalitu Atlantis – ale ne tam, kde je hledáme.

Ještě v roce 500 př. n. l. Řekové neznali severní ani západní část svého kontinentu. Věřili, že Řecko leží uprostřed světa. Místo Héraklových sloupů však znalo celé Řecko — byla to zúžená část moře, nazývaná také Héraklova brána. Za touto branou se moře rozšiřovalo do zálivu, jehož součástí byl i Egypt. Platón nemusí popisovat přesnou lokalitu sloupů – všichni z té doby ji znali a nejen z Řecka ale z celého Středomoří, včetně Egypta. Řekové také dlouho věřili tomu že svět končí za Sicílii, a že za ní již není nic. Později se posunuli k Gibraltaru ale stále věřili že Atlantský oceán je již skutečný konec světa a že tam jsou jen ohromné vodopády které padají hluboko do nekonečné propasti. Umístit sem Atlantis nedává smysl a je to proti jejich logice. Ani západ neodpovídá přesně popisu je to místo kde slunce zapadá ale nejen zapadá – umírá, aby se druhý den mohlo znova narodit. A Atlantis nesla přesně opačný smysl.

4 / V mořské úžině za Héraklovými sloupy stál i starověký Egypt.

Z toho vyplývá, že průliv, o kterém Platón mluví, musel ležet ve východní části Středomoří, nikoliv u Gibraltaru.

5 / Po posledním kataklyzmatu se hladina Středomoří zvedla o desítky metrů.

Odhady hovoří až o 120 metrech. Ráz krajiny se dramaticky změnil. Stovky přístavů a měst zmizely pod hladinou. Místo, které bylo kdysi průlivem, se změnilo v otevřené moře — stejně jako Héraklova brána.

6 / Kataklyzma, které zničilo Atlantis, zničilo i velkou část Řecka a celého Středomoří.

Obě země spojovala jedna lokalita – Středomoří. Je tedy logické, že sdílely stejný osud.

7 / K Atlantis patřilo i ohromné území na pevnině.

Platón popisuje obdélníkovou část země s přesnými rozměry. Tento tvar se nápadně podobá hranicím dnešního Řecka. Satelitní snímky navíc ukazují podmořský obdélníkový útvar, připomínající původní příkop lemující řecké pobřeží. Zemský obdélník souhlasí i rozměrově.

Řecko jakoby náhodou udržuje obdélníkový tvar svých hranic, snad aby se nikdy nemohlo zapomenout, ale vhodnější lokalita pro obdélník země, vytvořený přírodně i za pomoci atlantských králů je dnešní dno Jadranského moře. Za Atlantis toto moře ještě neexistovalo a byla zde perfektně rovinatá část země – úrodná a dokonalá. Rozměrově tato část jadranského dna souhlasí. Adria – zemská deska posouvající se od severní Afriky směrem na severovýchod. Ano její putování bylo dlouhé, ale když narazila na evropskou desku začala tlačit a vytvářet hory včetně překrásných a jedinečných Dolomit v Itálii. A její konečná destrukce posun pod kontinent trval celá tisíciletí, tedy za jistých časů jadranské dno tvořila nádherný kus země. Země nápadně podobné té co popisuje filosof.

8 / Platón uvádí, že po potopení ostrova bylo moře plné bahna a neprůplavné.

Sicilský průliv je dnes mělký. Při odečtení zvýšené hladiny moře by byl v určité době téměř neprostupný — přesně jak Platón popisuje.

9 / Ve starořečtině slovo „ostrov“ (nēsos) znamenalo i „poloostrov“.

Platón tedy mohl mluvit o poloostrově, nikoliv o izolovaném ostrově. To zásadně mění interpretaci. Nakonec samotné zlaté město skutečně tvořilo ostrov, sice malinký ale naprosto samostatný. Rozumíme správě tomu, kdy Platón popisuje jen čisté město a kdy celý kontinent? V každém případě je správně ostrov -město i poloostrov jako střed Atlantis. Střed který spojuje tři kontinenty.

10 / Ostrovem Atlantis mohl být i centrální kruhový ostrůvek s chrámem králů.

Ten stál uprostřed hlavního kruhového města. „Ostrov Atlantis“ tedy mohl označovat pouze centrální část, nikoliv celou říši.

11 / Lokalita Středomoří je extrémně seismicky aktivní.

Mnoho ostrovů i částí pevniny bylo v průběhu tisíciletí zničeno zemětřeseními a tsunami — přesně tak, jak popisuje Platón u Atlantis. Nebylo by tedy nic výjimečného že právě zde se část impéria propadla do hlubin moře. V této oblasti je to běžné. Mnoho ostrovů i pevniny zmizelo za tisíce let a mapa se změnila k nepoznání. Nic nadpřirozeného. Realita a daň této extrémně krásné krajiny a celé lokality.

12 / Řecko, Itálie i Egypt přirovnávají své podmořské nálezy k Atlantis.

Tím nepřímo připouštějí, že vyspělá civilizace v této oblasti skutečně existovala. To není tajemství ale vědecký fakt. Při nálezu podmořských měst tyto země připouští že by mohla být atlantská. Zřejmě vědí víc než zbytek světa. Odkud a kam tedy Atlantis sahala -Itálie -Řecko -Egypt? A dál?

13 / Atlantis vládla nad územím Libye (Afriky), Egypta (Asie) i Evropy.

Tyto tři kontinenty spojuje jediné místo — Středomoří. Logická poloha hlavního impéria, ať už šlo o ostrov, poloostrov nebo pevninu.

14 / Ve Středomoří působily nejvyspělejší civilizace všech dob.

Sedm divů světa se nacházelo právě zde. Tyto stavby nejsou mýty — jsou součástí skutečné historie. A to je jen střípek. Ať si představíme jakoukoliv stranu tohoto moře všude nacházíme prastarou minulost v megalitech v pozůstatcích staveb v potopených městech a přístavech které potvrzují že zde byl společenský život na všech úrovních. Kréta Rhodos Sicílie Malta Sardinie Egypt Turecko a další země které spojuje jedna historie. Ta nejstarší.

15 / Platón si Atlantis nevymyslel.

Název se objevuje v mapách dávno před jeho narozením. Například Hérodotos zakreslil území Atlantis již ve svých dílech. Platón tedy pouze převzal starší záznam. Atlantis se vůbec nemusela jmenovat Atlantis. A pokud neexistovala proč by někdo zapisoval do map tento název? Atlantis je logicky umístěná pod pohoří Atlas a je zřejmé že Platón si jen toto jméno vypůjčil. Ale v některých teoriích se píše že si Atlantis Platón komplet vymyslel. Jsou to ty teorie kde nesedí vůbec nic z popisu ale badatel si je jist že našel Atlantis třeba v Irsku nebo USA a tak musí ignorovat popis lokality.

16 / Platón popisuje Atlantské moře — nikoliv Atlantický oceán.

Středozemní moře je vnitřním mořem Atlantiku, tedy Atlantským mořem. Území Atlantis sahalo daleko na západ — až k břehům dnešní Evropy a Afriky. Popis odpovídá moři, ne oceánu. Plató jistě dokázal rozlišit oceán od moře a proto zapsal Atlantské moře.

17 / Egyptští kněží uvádějí, že Atlantis ležela západně od Egypta.

Ne západně od Gibraltaru. To je zásadní rozdíl.

18 / Pohoří Atlas dalo jméno Atlantickému oceánu.

Hérodotos zakreslil území Atlantis pod pohořím Antiatlas. Přehodíme-li písmena (atla-nti-a-s), vznikne slovo Atlantias. Náhoda? Nebo původ názvu?

19 / Řekové věřili, že svět je plochý kulatý ostrov obklopený oceánskou řekou.

Solón nemohl umístit Atlantis do Atlantiku —

o oceánu nevěděl,
ostrov takové velikosti by se do „úzké oceánské řeky“ nevešel. K identifikaci je nutné vycházet z nejstarších řeckých map.

20 / K určení polohy Atlantis musíme vycházet z myšlení Solóna.

Je pravděpodobné, že kněží předali Solónovi i mapu Atlantis. Je nutné si uvědomit, zda hledáme jedno město, nebo celou říši. Kruhových měst muselo být mnoho — hlavní město netvořilo celou Atlantis. Artefakty je třeba porovnat napříč celým Středomořím. Megalitické stavby na Maltě – staré Řecko – Kréta a Mínojci – Gobekli Tepe – Balbek – Egypt pyramidy -podzemní města – potopené přístavy a města, ale třeba i sluneční pyramida v Sarajevu a pobřeží Španělska a další, to jsou vše lokality kde nacházíme svědectví po zapomenuté a ztracené civilizaci která v jedné době dominovala Středomoří.

21 / Egyptští kněží tvrdili, že vše, co se stalo v Řecku i okolních zemích, bylo zapsáno.

Důležité události byly uchovány v egyptských chrámech. V Egyptě tedy může být kompletní časová osa lidstva — vznik i zánik civilizací.

22 / Staré řecké mapy označují Atlantské moře na západě i východě.

Atlantis umístěná do Atlantiku by tedy mohla ležet i na východě — jenže tam, kde Řekové viděli oceánskou řeku, byl ve skutečnosti pevninský kontinent.

23 / Platón nazývá moře za Héraklovými sloupy „zálivem“.

Záliv je výběžek moře zasahující do pevniny. Pokud bychom Héraklovy sloupy umístili k Gibraltaru, pak by „zálivem“ bylo celé Středomoří — ale Platón mluví o malém zálivu, v němž leží i Egypt. To odpovídá východní části Středomoří, nikoliv Atlantiku.

24 / Zkreslené kartografické znalosti Řeků komplikují určení polohy Atlantis.

K tomu připočtěme:

tisíce let překladů,
úpravy textu,
neustálá zemětřesení,
zničené nebo ukradené záznamy. Mnoho skutečných faktů bylo ztraceno. Mnoho milně interpretováno a mnoho nepochopeno.

25 / Podle staroegyptského učení existovaly čtyři pilíře držící nebeskou klenbu.

Jeden z těchto pilířů měl stát i na Atlantis. Zde může být původ mýtu o „sloupech“. Popis Atlantis nemá žádnou souvislost s Héraklovými sloupy u Gibraltaru.

26 / Řecké mýty jsou převzaté příběhy celého Středomoří.

Hérakles není původní řecký hrdina. Jeho úkoly nesouvisí s názvem mořské úžiny. Umístění Héraklových sloupů k Gibraltaru vzniklo až mnohem později. Po zničení původního průlivu si vypravěči vytvořili nový. Nic z Platónova popisu neodpovídá Atlantiku.

27 / Mýtus o Atlasovi je převzatý z Egypta.

Atlas původně nepodpíral glóbus — Země byla tehdy chápána jako plochá. Podpíral nebeskou klenbu, stejně jako egyptský bůh. Mýtus byl později přizpůsoben nové době — stejně jako Héraklovy sloupy.

28 / Egyptští kněží tvrdili, že nejkrásnější a nejušlechtilejší rod světa žil v zemi Solóna.

Tedy: Řekové jsou potomky Atlanťanů. Proto se obdélníková část Atlantis shoduje s polohou Řecka. A proto se obě země potopily ve stejný čas — pohroma byla v jedné lokalitě. A nejen Řecko bylo totálně zničeno i Sicílie a celý poloostrov Apeninský, a obdélníková deska Adrie se začala potápět. Byla to ohromná a zničující pohroma která ani zdaleka nezničila jen střed Atlantis.

29 / U jižní Sicílie byla nalezena loď s pruty orichalka.

Tento kov byl spojován výhradně s Atlantis. Nález je jedním z nejvýznamnějších důkazů.

30 / Na Atlantis se lámaly kameny bílé, černé a červené barvy.

Na Sardinii mají pláže bílé, černé i červené. Písek vzniká obrušováním hornin — tedy z míst, odkud jej moře přináší. Sardinie je výjimečný ostrov:

tisíce nuragh (cca 7 000),
menhiry,
obří sochy připomínající roboty,
pověsti o obrech. To vše ukazuje na mnohem starší historii, než se předpokládá.
možná na historii spojenou s Atlantis kdy Sardinie fungovala jako vojenský obranný ostrov

31 / Platón popisuje mnoho chrámů na vnějších pásech Atlantis.

Ostrov Malta má kromě megalitických chrámů také 313 kostelů a 63 farností. Na její rozloze to vychází téměř jeden kostel na 1 km². Skalnatý ostrov bez řek, nevhodný k zemědělství — a přesto tolik svatyní. Pro koho?

Malta obsahuje desítky megalitických chrámů postavených technologií, kterou stále nechápeme. Nalezené kostry (až 7 000) připomínají nálezy z Peru — podlouhlé lebky, neobvyklé proporce. Mýty vyprávějí o podzemních chodbách vedoucích až na Sicílii a o zvláštních tvorech žijících v podzemních svatyních.

Malta mohla být součástí Sicílie, a ta zase součástí Apeninského poloostrova. Jedna říše. Jeden svět. Jeden kontinent — kdysi dávno tvořící jednotnou civilizaci.

32 / Atlantis měla mnoho vzácných dřevin — včetně jedlých kaštanů.

Na Sicílii roste jeden z nejstarších kaštanů světa — Kaštan sta koní, vysoký 22 metrů, starý 3–4 tisíce let. Roste na úpatí Etny. Jedlé kaštany jsou oblíbené v Itálii, Řecku i na Sicílii — stejně jako podle Platóna na Atlantis.

33 / Atlantis měla vyspělé lázně, vodovody a zavlažovací systémy.

Stejnou tradici mají Itálie a Řecko. Akvadukty, lázně, termální prameny — vše odpovídá popisu Platóna.

Itálie má hory, bažiny, řeky, jezera, přístavy i stát ve státě — Vatikán, kde se nachází desítky kilometrů archivů s artefakty a záznamy z celého světa. Řím ovládal největší území své doby, včetně Egypta. Vzácné spisy o zaniklých civilizacích mohl snadno převzít a uložit.

Itálie je dnes jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť světa — od potopených měst (Baia) po skalní malby z Val Camonica, zobrazující postavy připomínající kosmonauty.

34 / Ve Středomoří nacházíme potopená města a přístavy nejasného stáří.

Egypt (Thonis), Řecko (Héliké) i Itálie (Baia) přirovnávají svá potopená města k Atlantis. Mnohá vykazují mnohem starší osídlení, podobně jako Trója (až 9 vrstev).

Mezi Sicílií a Tunisem byl objeven obrovský monolit opracovaný lidskou rukou, starý více než 10 000 let. Jeho přeprava by vyžadovala techniku, kterou oficiálně neznáme. Sicilský průliv je dnes široký 145 km, ale dříve tvořil úzký průliv, rozdělující moře na dvě části — východní a západní.

35 / Megalitické chrámy po celém Středomoří jsou pozůstatky prastarých civilizací.

Korinaika, Gíza, Göbekli Tepe, Nemrut Dağ, Malta, Sardinie — všechny tyto stavby přesahují rámec běžné historie. Jejich stáří může být tisíce let starší než 10 000 př. n. l. Oficiální datace pyramid (2 500 př. n. l.) je výjimkou, kterou egyptologie odmítá přehodnotit.

Pokud se zamyslíme, je moderní teorie o vzniku civilizací kolem roku 2 500 př. n. l. spíše novodobý mýtus.

36 / Féničané stavěli chrámy bohu Melqartovi (řecký Hérakles).

Západní chrám v Cádizu a východní chrám v Týru dělí 4 000 km. Přesně uprostřed leží Sicílie — a město boha Melqarta, Cefalú. Je tato poloha náhodná? Nebo zde stálo centrální město celé říše?

37 / Sicilské mozaiky zobrazují život podobný popisu Atlantis.

Ve vile Villa Romana del Casale (3 500 m² mozaik) vidíme:

lov zvěře
exotická zvířata
ovoce a zeleninu
lázně
mýty a báje
hry a závody
přepravu slonů
lodě fungující jako mosty
strážní domky
hipodromy
závody koní i obřích ptáků
první vyobrazení „bikin“

Lokalita byla kdysi zalita bahnem — možná při stejné pohromě, která zničila Atlantis. Mozaiky působí, jako by autor znal atlantský příběh. Pokud zobrazují život jedné královské rodiny, podobnost s Atlantis je nápadná.

38 / Studie geologa D. Hinsbergena popisuje zánik kontinentu Velká Adrie.

Kontinent se oddělil od Afriky před 240 miliony let a podsunul pod Evropu před 100 miliony let. Zůstala z něj jen páteř Apeninského pohoří.

Zajímavé je, že studie ukazuje kulatý migrující ostrov, který se pohyboval přesně v lokalitě, kde teorie kde náš tým umisťuje Atlantis. Náhoda? Možná. Ale fascinující.

39 / Fotogalerie map v Atlantis II ukazuje kružnici protínající významná místa.

Autoři studie vytvořili kružnici s jedním hlavním poloměrem, která protíná mnohá klíčová města Evropy. Je to náhoda? Nebo potvrzení posvátné geometrie?

40 / Souhvězdí Labutě je klíčem k orientaci Atlantis.

Megalitické stavby se často orientují na Orion. Atlantis však odpovídá souhvězdí Labutě, které dominuje Mléčné dráze — „oknu do galaxie“. Mnoho kultur věřilo, že jejich božstva pocházejí právě odtud.

Orientace Atlantis na Labuť dává celé teorii zásadní smysl.

1. Na první mapě od Homéra není vyznačen ani průliv, ani Atlantický oceán.

Abychom pochopili Platónův popis Atlantis, musíme se vrátit do doby, kdy lidé měli zcela odlišnou představu o světě, než máme dnes. Řekové věřili, že Země je plochý kulatý ostrov, kolem něhož obtéká úzká oceánská řeka. Nad tímto ostrovem se klenula nebeská kopule, hvězdy obíhaly kolem Země a Řecko leželo uprostřed světa.

V této představě neexistoval Atlantický oceán, jak jej známe dnes. A už vůbec ne představa dalších kontinentů.

Na starých mapách vidíme:

úzkou oceánskou řeku, nikoliv oceán,
žádný Gibraltar,
žádný Atlantik,
žádný prostor pro velký ostrov uprostřed oceánu.

Naopak: v místech dnešního Gibraltaru byla země spojena přírodní hrází tvořenou pohořím Atlas. Průliv je zakreslen na východě, kde oceánská řeka vtéká do tzv. Slunečního jezera.

To znamená, že Atlantis nemohla být umístěna do Atlantiku, protože:

Atlantik nebyl znám,
oceánská řeka byla příliš úzká,
ostrov takové velikosti by se do ní nevešel,
a Řekové by museli znát Ameriku — což neznali.
Atlantis v Atlantiku nespojuje tři kontinenty

Navíc: kdyby se obchodovalo s ostrovem uprostřed Atlantiku, musely by existovat záznamy o těchto cestách po celém světě. Nic takového neexistuje.

2. Solón musel pracovat s mapou, kterou měl k dispozici – a ta ukazovala jen jeden možný prostor.

Egyptští kněží předali Solónovi příběh o Atlantis. Je logické, že si k přepisu přiložil nejstarší mapu světa, kterou znal — mapu připisovanou Homérovi.

A na této mapě existovalo jediné místo, které odpovídalo popisu:

leželo západně od Egypta,
bylo uvnitř zemského kruhu,
mělo moře,
mělo přístup na pevninu,
a bylo středem tří kontinentů.

Tím místem bylo Středomoří.

A právě tam v té době dominovalo Řecko.

To však představovalo problém: přiznat existenci civilizace, která byla starší, vyspělejší a mocnější než Řekové, by znamenalo:

zpochybnit jejich božský původ,
narušit jejich politickou nadřazenost,
přepsat jejich historii,
a oslabit jejich identitu.

Pro Solóna — politika, státníka a člena královského rodu — to bylo nepřijatelné.

Proto příběh nepředal dál.

3. Platón se ocitl ve stejné situaci – a jeho řešení bylo dvojí.

Platón:

přepis nedokončil,
ostrov přejmenoval,
a umístil jej do Atlantiku, který tehdy nebyl znám.

Tím vytvořil bezpečnou vzdálenost mezi Řeckem a skutečnou lokalitou.

Zároveň však:

opakovaně zdůrazňuje, že příběh je pravdivý,
uvádí přesná vodítka,
popisuje reálné geografické prvky,
a zachovává klíčové detaily, které umožňují lokalitu znovu najít.

Je tedy možné, že Platón chtěl:

uchovat pravdu,
ale zároveň ochránit Řecko,
a umožnit, aby jednou — v budoucnosti — byla Atlantis znovu objevena.

4. Atlantis musela ležet uvnitř zemského kruhu – tedy ve Středomoří.

Z Platónova popisu vyplývá:

Atlantis ležela za Héraklovými sloupy,
ale tyto sloupy nebyly u Gibraltaru,
nýbrž v úžině východního Středomoří,
kde se moře zužovalo a tvořilo přirozenou bránu.

Atlantis měla vládnout:

Libyi (Africe),
Evropě,
a Egyptu (Asii).

To je možné pouze ve Středomoří.

A protože součástí ostrova bylo moře, musela Atlantis ležet:

uprostřed Středomoří,
v místě, kde dnes leží Apeninský poloostrov,
a kde se nachází Řecko, které utrpělo stejnou pohromu jako Atlantis.

Solón i Platón to museli vědět.

5. Proč tedy příběh nebyl předán dál?

Protože:

Řekové se nechtěli dělit o svou slávu,
nechtěli přiznat starší civilizaci,
nechtěli zpochybnit své bohy,
a nechtěli narušit vlastní identitu.

A tak se z historie stala báje.

Ale díky Platónovi se příběh neztratil.

A díky vodítkům, která zachoval, je možné jej dnes znovu složit.

Možná, kdyby Řekové dokázali odložit svou vlasteneckou pýchu a začali z atlantského dědictví čerpat, mohli se stát nejsilnějším národem celého Středomoří, bez jakékoli konkurence. Je možné, že právě Solón byl posledním pokrevním potomkem Atlantis, který měl svou říši znovu pozvednout.

Říká se, že Atlantis byla zničena pro svou pýchu. Ale mnohem pravděpodobněji to byla pýcha Řeků, která způsobila, že se z Atlantis stal mýtus. A možná právě proto místo slávy přišel pád.

Dědictví, které jim bylo předáno, nedokázali přijmout. Zůstalo uložené v atlantské bance času — jako trest za to, že nepoznali své předky a neochránili území, které zdědili. Nakonec Řecko uhájilo jen malou část původního atlantského obdélníku, jediný fragment země, na kterém po katastrofě přežili původní obyvatelé.

Všechny civilizace Středomoří postupně zkolabovaly: Fénicie, Mínojci, Etruskové i slavný Řím. Ale Řecko zůstalo — jako poslední svědek dávné říše.

Pointa atlantské báje se tím začíná vybarvovat. Atlantis (její část) zanikla živelní pohromou, nikoliv morálním úpadkem. Mýtus o zkaženosti Atlanťanů vytvořili až Řekové, kteří nedokázali přijmout pravdu o svém původu. Ve skutečnosti popsali svůj vlastní úpadek, ne úpadek Atlantis.

Solón měl v rukou záznam o říši, která byla mocnější, vyspělejší a jednotnější, než bylo tehdejší Řecko. A musel vidět, že jeho vlastní národ směřuje k zániku. Což se nakonec stalo.

Možná právě proto chtěl Platón svému lidu připomenout, že tak jako zmizela Atlantis, může zaniknout i Řecko. A důvodem nebude pohroma, ale smýšlení lidí: pýcha, neúcta, hamižnost, bezbožnost, války — dokonce i mezi vlastními.

Platón nepopisoval nadpozemské vlastnosti obyvatel bájného ostrova. Popisoval vlastnosti lidí, které znal ze svého života. Pokud připustíme, že Řekové byli potomky Atlantis, pak Platón nelhal — jen použil příběh skutečné civilizace jako varování.

Varování, které tehdy nikdo neposlouchal. A které většina lidí považovala za pohádku — stejně jako dnes.

A přesto: i když řecko‑atlantská podstata zmizela, Řecko si dodnes uchovává stejné území a stejný obdélníkový tvar, jaký popisuje atlantská báje.

⭐ 2. Použil Platón název Atlantis jako první?

Platón byl filosof, politik, vědec i autor mnoha děl. Je známo, že své texty upravoval a přizpůsoboval svému politickému a filozofickému smýšlení. Je tedy pravděpodobné, že původní název civilizace, který Solón přivezl z Egypta, byl jiný, a Platón jej pouze pozměnil.

Proto se dnes tvrdí, že o Atlantis není nikde žádná zmínka a že Platón byl první, kdo tento název použil. To však neznamená, že si jej vymyslel. Spíše:

část záznamu upravil,
část se ztratila,
a část přetvořil, aby zapadla do jeho filozofického díla.

Platón popisuje i válku, v níž athénská obec zastavila postup atlantského vojska. Tím naznačuje, že vzestup Řecka následoval po pádu Atlantis — což opět potvrzuje lokalitu ve Středomoří a vylučuje Atlantik.

A hlavně: Hérodotos zakreslil Atlantis na mapu už kolem roku 480 př. n. l., tedy dávno před Platónem. Umístil ji pod pohoří Antiatlas.

To znamená, že Platón název nepoužil jako první — pouze jej zpopularizoval.

⭐ 3. Atlantické moře, nebo oceán

Platón popisuje Atlantské moře, které obklopovalo ostrov Atlantis. Při velikosti ostrova je zřejmé, že jeho západní hranice sahala až k dnešnímu Atlantickému oceánu (Španělsko, Portugalsko). Atlantik tedy mohl být součástí říše, ale ne jejím středem.

Středozemní moře je vnitřním mořem Atlantiku, a tedy i Atlantským mořem. To znamená, že Platónův popis odpovídá Středomoří, nikoliv oceánu.

Egyptští kněží navíc uvádějí, že ostrov ležel západně od Egypta, ne západně od Gibraltaru. To jednoznačně ukazuje na centrální Středomoří, mezi Afrikou a Evropou.

Libye byla součástí impéria. A egyptské mýty popisují, že bůh Thovt přišel ze západní libyjské pouště a založil první chrám v údolí Nilu. To opět potvrzuje západní směr — ne Atlantik.

⭐ 4. Hovoří Platón o pohoří Atlas?

Platón popisuje, že Atlantis obklopovalo krásné a rozlehlé pohoří. Pohoří Atlas v severozápadní Africe se táhne 2 400 km přes Maroko, Alžírsko a Tunisko. Jeho přirozeným pokračováním mohou být:

Sicílie,
Apeniny,
a celý Apeninský poloostrov.

Tato oblast by se tedy mohla nazývat Atlantské ostrovy, podobně jako Atlantský oceán. A země za pohořím Atlas — tedy směrem na východ — mohla být nazývána Atlantis.

Zajímavá je i jazyková stopa: přehodíme‑li písmena ve slově Antiatlas, vznikne Atlantias. Podobnost se slovem Atlantis je nápadná.

Hérodotos zakreslil Atlantis právě v oblasti Antiatlasu. To bylo kolem roku 480 př. n. l. Solón psal svůj epos kolem roku 600 př. n. l. Platón kolem roku 400 př. n. l.

To znamená:

Platón název nevymyslel,
Hérodotos jej znal,
a název existoval staletí před Platónem.

Pokud byla Sicílie a Itálie kdysi součástí pevniny navazující na Atlas, pak celé území na západ od něj mohlo být nazýváno Atlantské. A území na východ — Atlantis.

To zahrnuje:

velkou část Afriky,
velkou část Evropy,
a dokonce i Velkou Británii, která byla tehdy součástí pevniny.

⭐ 5. „Naše moře“ – znamenalo celé Středomoří?

Ve starých textech se často objevuje výraz „Naše moře“. Platón tak nazývá Středozemní moře. Tento název však neoznačoval celé Středomoří — pouze část, která obklopovala řecké území.

Stejně jako dnes říkáme:

Egejské moře,
Jónské moře,
Ligurské moře…

…a přitom jde stále o části Středozemního moře.

„Naše moře“ tedy nebylo geografické označení, ale politické. Řekové jej používali v době, kdy jejich říše dominovala Středomoří. Později jej převzali i Římané.

Tento název nelze použít k určení polohy Atlantis, protože je zavádějící. Ale potvrzuje, že Řekové kdysi skutečně vládli velké části Středomoří — stejně jako Atlantis.

A pokud dnešní Řecko odpovídá obdélníkové části popisované Platónem, pak je pravděpodobné, že šlo o jednu z částí atlantského království.

⭐ 6. Ostrov Atlantis byl větší než Libye a Malá Asie dohromady — tedy kontinent

V některých částech textu je Platón až překvapivě konkrétní — například uvádí přesné rozměry královského paláce a jeho ostrova. Na druhou stranu lokalitu celé říše zahalil do mlhy. To nebyla chyba, ale záměr.

Zatímco rozměry paláce lze brát doslova, rozloha Atlantis je klíčová. Platón ji přirovnává k Libyi a Malé Asii dohromady. Pokud bychom otevřeli dnešní atlas, vyšla by nám obrovská plocha — ale to je první zásadní omyl.

Musíme se vžít do myšlení starých Řeků.

Na nejstarších řeckých mapách:

Libye neznamenala dnešní stát, ale celý africký kontinent,
Asie končila hned za Egyptem,
svět tvořily tři kontinenty: Evropa, Libye, Asie,
a všechny ležely na plochém kulatém ostrově, obklopeném oceánskou řekou.

Z toho vyplývá:

Libye = Afrika,
Malá Asie = část Asie,
a k tomu ještě část Evropy.

Pokud tedy Platón říká, že Atlantis byla větší než Libye a Malá Asie dohromady, pak nemluví o ostrovním státě, ale o celém kontinentu, možná o celé zemi jak ji dříve znali.

A podle popisu muselo jít o území, které dnes tvoří:

Evropa,
Afrika,
a mezi nimi Středomoří, které tehdy nebylo mořem, ale soustavou slaných jezer a mělčin.

Uprostřed této pevniny stálo královské zlaté město — střed nejvyspělejší civilizace své doby.

⭐ 7. Je Gibraltarský průliv místem Héraklových sloupů?

Héraklovým sloupům se věnujeme v samostatném článku, ale i zde jde o klíčový bod. Název „Héraklovy sloupy“ používali pouze Řekové. Tuto oblast však nikdy nekolonizovali, a proto se název nestal oficiálním.

Až v roce 711 n. l. získal průliv jméno Gibraltar — a to přetrvalo dodnes. Z názvu je patrné, že Hérakles s tímto místem nemá nic společného.

Kdyby hrdina skálu skutečně prokopal, vznikl by průplav, ne průliv. A Platónův popis za sloupy rozhodně neodpovídá Atlantiku:

moře mělo být klidné a líné,
plavba obtížná,
a těsně za ústím měl ležet Egypt.

To není Atlantik. To je východní Středomoří.

Gibraltarský průliv tedy není místem Héraklových sloupů. Jde o moderní omyl, způsobený nepochopením řecké mentality a starověké geografie.

Když umístíme Atlantis doprostřed Středomoří, vše začne dávat smysl:

odpovídá to starým mapám,
odpovídá to Platónovým vodítkům,
odpovídá to geologii,
odpovídá to archeologii,
odpovídá to mýtům i katastrofám v této oblasti.

Atlantis nebyla malý kruhový ostrov. Byl to kontinent s mnoha městy, přístavy a kruhovými centry. Proto dnes nacházíme tolik podobných lokalit po celém Středomoří.

Atlantis neležela v Atlantiku. Ležela v Atlantském moři — tedy ve Středomoří — a s Atlantikem sdílela pouze západní pobřeží.

A je možné, že tato civilizace znala i Ameriku. Megalitické stavby v Americe i Evropě nesou podobné znaky. Možná spolu kontinenty komunikovaly — a my teprve začínáme chápat, jak starý svět skutečně byl.

Dnes víme, že mnoho archeologických nálezů má dataci starší než 10 000 let. To je nezvratný důkaz vyspělého života před touto dobou. A přesto učíme děti, že první civilizace vznikly až kolem roku 2 500 př. n. l.

Pokud nepochopíme svou minulost, nemůžeme prosperovat v přítomnosti. Stejně jako starověcí Řekové žili ve svých mýtech o plochém světě, i my dnes žijeme v mýtech o svém původu.

Rozdíl je jediný: my už máme přístup k informacím — jen je musíme chtít vidět.

⭐ 8. Řecká představa o světě

Řekové v době, o níž hovoříme, měli zcela odlišnou představu o světě než my dnes. Svět byl podle nich plochý kulatý ostrov, uprostřed vesmíru, a Slunce i hvězdy kolem něj „tančily“. Řecko považovali za nejvyspělejší civilizaci a jeho území za střed světa.

Pokud měli uvažovat o zaniklé civilizaci, nemohli ji umístit za hranici svého světa, do prostoru, který pro ně neexistoval. Jejich svět končil oceánskou řekou, která obtékala východ i západ Země. A ještě předtím věřili, že svět končí za ostrovem Sicílií.

O krajinách dalekého severu a západu nevěděli téměř nic. A právě na západ — do oblasti dnešního Gibraltaru — umístili pozdější autoři Héraklovy sloupy. Pro staré Řeky to však bylo temné, neprozkoumané místo, kde Slunce umírá. Atlantis měla být skutečná — a proto musela ležet na skutečném místě, ne v neznámu.

Teorie o lokalizaci ostrova v Atlantickém oceánu vznikla mnohem později. A ani Platón jí nemohl věřit — věděl totiž mnohem více, než víme my dnes.

Je také nutné přiznat, že zpráva o Atlantis byla:

mnohokrát překládána,
přepisována,
upravována,
a část originálu se pravděpodobně ztratila.

Záznam z egyptského chrámu pravděpodobně už nikdy neuvidíme. Mohl být přemalován, překryt, nebo zničen.

Náhodné odkrytí omítky v chrámu v Abydu ukázalo neznámé hieroglyfy, připomínající dnešní vrtulník či letadlo. Kdo tyto symboly vytvořil? Jakou úroveň musela mít civilizace, která je vytesala do chrámů?

Pokud tyto obrazy skutečně zobrazují létající stroje, pak tato civilizace znala létání. A pokud znala létání, mohla znát i vesmír. Mohla přežít tisíciletí — a mohla dokonce odletět, pokud přišla globální katastrofa. Stejně jako my dnes plánujeme základny na Měsíci.

Stejné pyramidy po celém světě. Stejné megalitické stavby. Obrazce viditelné pouze z výšky. Podobné technologie. Podobné znalosti.

Pro nás záhada. Pro ně běžná součást života.

Hieroglyfy připomínající moderní stroje musely vzniknout před známou egyptskou dobou, která má být podle učebnic primitivní. A civilizace, která je vytvořila — společně s pyramidami — zmizela.

Egyptologové to musí vědět. Ale nepřiznají. Stejně jako Řekové nepřiznali svou Atlantis.

Egypt i Řecko zdědily:

lokality,
znalosti,
technologie,
a nadprůměrné schopnosti po civilizacích, které předcházely jejich vlastní historii.

Po katastrofách bylo mnohé zničeno, ale mnohé i uchováno — v podzemí, v horách, v megalitických stavbách. Nikdy nemohlo být zničeno úplně vše.

A stejně jako my dnes nalézáme archeologické lokality plné artefaktů, tak je nalézali i oni.

Z ohromné slávy a nadřazenosti těchto dvou národů nezůstalo téměř nic. Dnes profitují pouze ze své mýtické, zkreslené minulosti.

A historický scénář se opakuje. Máme nálezy staré 10–15 tisíc let i více. Víme, že megalitické stavby musel někdo vytvořit. A přesto trváme na tom, že před námi nikdo vyspělejší existovat nemohl.

Řecko nepřiznalo, že mohlo profitovat z Atlantis. Šlo mu o politickou nadřazenost a udržení mýtu o božském původu. S potvrzením Atlantis by o tuto výsadu přišlo.

Stejně tak Egypt. Pokud by zveřejnil artefakty a texty, které jsou přísně tajné, musel by přiznat, že mnohé v Egyptě není egyptské — a je o tisíce let starší.

Politické a ekonomické důvody lze pochopit. Ale zatajování historie je neomluvitelné.

A proč dnes děláme totéž? Jaký cíl sleduje moderní svět, když navzdory důkazům opakuje, že nic z toho není pravda?

Přepis historie by lidstvo posunul o obrovský kus dopředu. Ale místo toho podporujeme embargo na vlastní minulost.

Otázka zní: Je vůbec reálné, aby byla Atlantis potvrzena? A chce to vůbec někdo?

⭐ 9. Řecké mýty byly směsicí příběhů mnoha kultur

První zmínka o zničené civilizaci Atlantis byla okamžitě zařazena mezi mýty. Nedokončený rukopis Solóna a později i Platóna tento dojem ještě posílil.

Řekové si však přivlastňovali příběhy jiných národů a přetvářeli je podle sebe. Hrdina mohl pocházet z Egypta či Fénicie — pro Řeky to nebyla překážka. Jejich mytologie je krásná, ale s původním obsahem má často jen málo společného.

Stejně tak mýtus o Héraklových sloupech nepochází z řecké tradice, ale z kultu fénického boha Melqarta. Řekové si jej po kolonizaci fénických území přejmenovali na Hérakla. Sloupů tohoto božstva bylo ve Středomoří mnoho, ale žádná souvislost s Gibraltarem neexistovala.

Platónův popis sloupů ukazuje, že:

sloupy rozdělovaly Středomoří na dvě části,
za sloupy byl „jiný svět“,
uvnitř sloupů ležel Egypt,
a šlo o mořskou úžinu, nikoliv oceán.

To odpovídá východnímu Středomoří, nikoliv Atlantiku.

Řecké mýty se začaly sepisovat až kolem roku 700 př. n. l., tedy po období Doby temna, kdy se ztratila velká část historických záznamů. Katastrofy, zemětřesení a potopy rozmetaly Středomoří na nesložitelnou skládačku. Místo původních Héraklových sloupů už neexistovalo — a tak vznikla nová verze, založená na domněnkách.

⭐ 10. Byl příběh o Atlantis převzat z egyptských mýtů?

Řekové přebírali mýty mnoha kultur, ale příběh o potopeném ostrově nepochází z jejich tradice. Předali jim jej egyptští kněží, kteří uchovávali záznamy o lidských dějinách.

Kněží připomínají, že Řekové si pamatují jen malou část své historie. Vyprávějí o:

několika potopách světa,
civilizaci tak krásné a vyspělé, že žádná jiná se jí nevyrovnala,
živelní pohromě, která ji zničila,
a o tom, že tato civilizace ležela západně od Egypta.

To odpovídá Středomoří, nikoliv Atlantiku.

Egyptské chrámy nejsou ozdobou — jsou archivem dávnověku. Jejich mytologie obsahuje motivy, které se objevují i v příběhu o Atlantis:

bohyně Nút tvořící nebeskou klenbu,
bůh podpírající nebe,
čtyři sloupy sahající až do nebe,
božstva v párech,
a motivy světových cyklů.

U Hérakla se objevuje stejný motiv — podpírání nebeské klenby. Později byl přetvořen na titána Atlase držícího globus. Podobnost s egyptskými příběhy není náhodná.

Atlantis měla mít ve svém hlavním městě sloup sahající až do nebe — přesně jako egyptské mýty. A deset králů v pěti párech odpovídá egyptským osmi božstvům ve čtyřech párech.

Egypt tedy hrál v příběhu o Atlantis zásadní roli. Ale Atlantis nebyla vytvořena podle egyptských mýtů — spíše naopak: egyptské mýty uchovaly vzpomínku na skutečnou civilizaci, která existovala dávno před nimi.

⭐ 11. Nazýval Platón zlatý střed města „ostrovem Atlantis“?

Platón popisuje výjimečnost, krásu a nadřazenost potopeného ostrova. Tvar měl být přesný kruh, tvořený střídavými pásy moře a pevniny. Tento popis však odpovídá pouze hlavnímu městu, nikoliv celé zemi.

Zemětřesení pravděpodobně zničilo právě tento střed jako první. A ostrovem lze nazývat i centrální kruhový ostrůvek, na kterém stál chrám králů.

Tento ostrůvek byl:

prvním místem vzniku impéria,
centrem moci,
posvátným prostorem,
a doslova atlantskou bankou — místem, kde byla uložena historie civilizace na smaragdových deskách.

Chrám musel působit jako nedobytný trezor nebo „vesmírná loď“ — plný drahých kovů, zlata a monumentálních soch. Při bouřích musel přitahovat blesky jako magnet. Jeho záře byla viditelná široko daleko.

Není divu, že tento ostrov dal jméno celé říši.

Ale samotný zlatý ostrov byl jen malou částí kontinentu. Zbytek země byl reálný, úrodný, plný měst, přístavů, lidí, dětí, smíchu i práce.

Ve Středomoří má být ukryto až 200 potopených měst. Mnohá z nich mají kruhovou architekturu — napodobující hlavní město Atlantis.

Atlantis tedy nebyla kulatý ostrov, ale kontinent s kulatým poloostrovem uprostřed, kde stálo hlavní sídlo králů.

⭐ 12. Je ostrov Sicílie pozůstatkem Atlantis?

Ve Středomoří by to mohl být kterýkoli ostrov, ale Sicílie odpovídá naší teorii nejpřesněji. Je to místo s mimořádně starou historií, ležící uprostřed Středozemního moře, v oblasti, která byla po tisíciletí tektonicky aktivní. A právě tato aktivita je klíčem k pochopení příběhu o Atlantis.

Dominantou ostrova je Etna — sopka, která vznikla přibližně před 35–15 tisíci lety. Po většinu času byla nečinná, ale její erupce dokázaly:

zničit velké části ostrova,
zasáhnout široké okolí,
a změnit podobu krajiny během jediného dne.

Etna je pevně zakotvena i v řeckých mýtech. A spolu se Santorini patří mezi hlavní síly, které přetvářely Středomoří.

Mnoho ostrovů, měst a přístavů bylo zničeno a potopeno přesně tak, jak popisuje Platón. Sicílie sousedí s Řeckem a patří do stejné lokality, kterou Platón označuje jako obdélníkovou část atlantského území — část, která se měla potopit společně s Atlantis.

Sicilský průliv je dnes mělký. Pokud odečteme desítky metrů, o které se hladina moře zvedla po posledním kataklyzmatu, byl by v dávné době téměř neprúplavný — přesně jak Platón popisuje.

Autor také uvádí, že ostrov se „zdvíhal do výšky“. Sicílie má vysoké útesy, ale i rozsáhlé roviny. Popis úrodnosti a vzácných dřevin odpovídá realitě — například jedlé kaštany, které byly oblíbené na Atlantis, jsou dodnes typické pro Sicílii. A jeden z nejstarších kaštanů světa roste právě zde.

Dalším zásadním vodítkem je orichalkum — vzácný kov, který Platón spojuje výhradně s Atlantis. U jižních břehů Sicílie byla nalezena potopená loď s pruty tohoto kovu. Vědci dodnes nevědí, odkud plula. Je však pravděpodobné, že šlo o pozůstatky starší civilizace, jejíž bohatství si odváželi kolonizátoři.

Sicílie je také známá svými termálními prameny a lázněmi — přesně jako Atlantis. Itálie i Řecko mají tuto tradici dodnes.

Platón popisuje pouze okolí hlavního města, nikoliv celou zemi. Atlantis měla deset států, každý se svou metropolí. Hlavní město bylo kruhové — ale celá říše byla mnohem větší.

Sicílie byla v dávném věku spojena s Apeninským poloostrovem, stejně jako Sardinie s Korsikou nebo Británie s Evropou. Ve starořečtině mělo slovo „ostrov“ i význam poloostrov. Platón tedy mohl od počátku mluvit o poloostrově, nikoliv o izolovaném ostrově.

Kataklyzma, které postihlo Středomoří, rozdělilo původní pevninu na ostrovy a ostrůvky. Úrodná zemina byla spláchnuta do moře. Z kdysi bohaté země zůstala skalnatá torza — přesně jak Platón popisuje Řecko po katastrofě.

Platón uvádí, že Atlantis se potopila ve stejný čas jako Řecko. A že z řecké země zůstala jen „kostra chudých skalnatých ostrůvků“. To odpovídá geologickým změnám v celé oblasti.

Egyptští kněží připomínají, že potop světa bylo několik. A moderní věda potvrzuje, že kolem roku 10 000 př. n. l. došlo k událostem, které mohly způsobit globální katastrofu:

průlet obrovského asteroidu,
extrémní sluneční erupce,
nebo přiblížení jiné planety.

Tyto jevy mohly způsobit:

tavení písku na sklo (libyjské sklo),
masivní požáry,
zemětřesení,
tsunami,
a zvednutí hladiny moří.

Libyjské sklo se nachází právě v oblasti, kterou podle naší teorie tvořila část Atlantis.

Je tedy možné, že mluvíme o jedné globální pohromě, která nezasáhla jen Středomoří, ale celou planetu.

A Sicílie mohla být jedním z posledních viditelných pozůstatků kdysi ohromného atlantského poloostrova.

⭐ 13. Úrodná obdélníková země – zmizela atlantská zahrada společně s ostrovem?

Platón popisuje, že k ostrovu Atlantis patřila také rozsáhlá pevnina v téměř dokonalém obdélníkovém tvaru. Uvádí i její rozměry a zdůrazňuje, že byla:

částečně přírodní,
částečně upravená vládci po celé generace,
mimořádně úrodná,
plná statků, jezer, řek a lesů,
a měla rozlohu menšího samostatného státu.

Zároveň byla položena na pevné skále a měla kvalitní zeminu. A přesto — podle Platóna — tato země zmizela.

Je vůbec možné, aby tak velký kus pevniny beze stopy zmizel?

Ano — pokud se nacházel v oblasti dnešního Řecka.

Když zvýrazníme hranice Řecka, zjistíme, že mají téměř dokonalý obdélníkový tvar. A když změříme délky stran, odpovídají Platónovým údajům s překvapivou přesností.

Satelitní snímky ukazují jasný obrys obdélníku. A Platón sám popisuje, jak byla tato země před katastrofou bohatá, úrodná a krásná — a jak po pohromě zůstala jen „kostra chudých skalnatých ostrůvků“.

To přesně odpovídá dnešnímu Řecku.

Zemětřesení zasáhlo jednu lokalitu — oblast mezi Sicílií a Řeckem. A stejně jako nezničilo celé Řecko, ale jeho značnou část, podobně dopadla i Atlantis.

Když si představíme, že hranice dnešního Řecka vyplníme pevnou zemí, zjistíme, že nezůstala ani čtvrtina původní plochy. Zbytek zmizel v moři.

Ale nesmíme zapomínat ani na dnešní dno Jadranského moře i tato část dříve úrodné země zmizela pod hladinou, odpovídá rozměrům obdélníku a byla přímou součástí Apeninského poloostrova. Na zmiňované mapě je právě tato část ještě zachycena jako pevná zem. Je velmi pravděpodobné že právě tento kus země – dnes moře byl oním obdélníkovým doplňkem Atlantis. Takovéto souvislosti neexistují nikde v žádné vytipované lokalitě připisované Atlantis po celém světě.

Tajemnost se vytrácí. Pokud připustíme lokalitu uprostřed Středomoří, Atlantis se stává reálnou historií, jednou z mnoha zničených a potopených částí dávného světa. Několik tektonických desek se zde potkává a opět obdobné místo na světě není. Také vědecká studie o posunu a existenci Velké Adrie, která mohla být jednou z příčin zkázy. Pokud se deska natlačila na jinou odstartovalo to řetězec apokalyptických katastrof. Ohromná zemětřesení – probuzené sopky a tuny láv zaplavující vše co stojí v cestě – tsunami – lámání se země a potápění ostrovů. Nežli se země utišila a adaptovala muselo to být v tom určitém místě zničující. Nemohl zůstat kámen na kameni.

⭐ 14. Válka mezi Atlantis a athénskou obcí – skutečný konflikt, nebo politický mýtus?

Platón popisuje válku, v níž athénská obec zvítězila nad mocnou Atlantis. Píše, že vojsko se valilo od Atlantského moře (tj. Středozemního moře) a chtělo si podmanit Evropu a Asii.

Zajímavé je, že Libye se války netýkala — přestože podle Platóna byla součástí atlantské říše.

Autor také uvádí, že mezi mořem a pevninou existoval pevninský most, přes který lidé cestovali tam i zpět. To odpovídá Sicílii a Apeninskému poloostrovu, nikoliv Gibraltaru. Podle mapy právě ze Sicílie vedou tří ramena mostů které spojují tři kontinenty.

Platón popisuje rozlohu „ostrova“, ale ve skutečnosti popisuje rozlohu celé atlantské země, nikoliv centrálního kruhového města.

Pokud by se vojsko valilo od Atlantiku přes Gibraltar, musela by být ohrožena i Libye. Ale nebyla.

To znamená, že vojsko přicházelo ze středu Středomoří, nikoliv z Atlantiku.

A zde se objevuje zásadní otázka:

Proti komu vlastně Atlantis bojovala? Proti sobě samé?

Atlantis měla vládnout:

Libyi (Africe),
Evropě,
až k Egyptu.

Pokud by útočila na Evropu, útočila by na vlastní území.

To nedává smysl.

Je pravděpodobné, že Platón:

spojil více historických období,
přetvořil je do jednoho příběhu,
a válku použil jako politický symbol athénské ctnosti.

Athénská obec podle něj „osvobodila všechny národy“ — ale ve skutečnosti šlo o kolonizaci východního Středomoří. Příběh o hrozící invazi mohl být způsob, jak tuto expanzi ospravedlnit.

Po rozpadu atlantské říše se její zbytky musely přesunout. Je možné, že vojsko, které Platón popisuje, bylo zbytkem atlantského impéria, které se snažilo získat zpět Evropu a Asii.

Ale jeho síla byla pryč. A Řekové, již dávno bez atlantského vládce, se postavili na odpor.

Platón také uvádí, že atlantská království žila v míru a královští bratři spolu nebojovali. To odpovídá obrazu silného, stabilního kontinentu.

Další katastrofa však definitivně zničila ostrov i zbytky říše. A po období temna se přeživší lidé rozptýlili a zakládali nové státy.

Zástupci Atlantis se mezi nimi již neobjevili. A nebo ano?

V severní Africe dodnes existují kočovné kmeny nejasného původu. A egyptské mýty říkají, že první bůh přišel ze západní Libye a založil první chrám v údolí Nilu.

Vyspělost východních národů byla nadčasová — jako by znali více než ostatní. A kultura Středomoří, která následovala, nesla stopy dávné civilizace, z níž čerpáme dodnes.

⭐ Atlantis jako zakázaná historie

Pokud připustíme, že Atlantis skutečně mohla existovat, pak všechna výše uvedená vodítka vytvářejí reálný, logický a ucelený obraz této ztracené civilizace. Ukazují nám, jak starověcí Řekové chápali svět — a že Atlantis nikdy neumístili do Atlantického oceánu. A zároveň odhalují, jak snadno se původní myšlenka mohla ztratit v čase, překladech a úpravách, které následovaly po Platónovi.

Platón nebyl fabulátor. Byl to mimořádně inteligentní filosof, který pracoval s materiálem starším, než byla jeho vlastní kultura. Jeho text nebyl mýtem — mýtem se stal až naší neochotou jej pochopit.

Atlantis není pohádka. Není to ani záhada. Je to zakázaná historie.

Protože kdyby byla přijata, vědci by už dávno museli:

přehodnotit vznik civilizací,
přepsat časovou osu lidstva,
přiznat existenci vyspělých kultur před 10 000 př. n. l.,
a propojit stovky nálezů, které dnes stojí izolovaně, bez kontextu.

Důkazů je nespočet. Chybí jen odvaha je spojit.

A tak zůstává Atlantis mýtem — ne proto, že by nebyla skutečná, ale proto, že její přijetí by změnilo celý náš obraz světa.

⭐ Platónská vsuvka – proč tento příběh přežil

Platón věděl, že příběh o Atlantis není jen popis dávné země. Je to zrcadlo.

Zrcadlo, ve kterém se odráží:

pýcha národů,
zapomínání vlastní minulosti,
odmítání pravdy, která se nehodí,
a cyklický vzestup a pád civilizací.

Platón nepsal bajku. Psal varování.

„To, co jednou povstalo, může zaniknout. A to, co zaniklo, může být znovu nalezeno — pokud se člověk dívá správně.“

Jeho text není o tom, kde přesně ostrov ležel. Je o tom, co se stane, když národ zapře své kořeny. A o tom, že historie se opakuje, dokud ji nepochopíme.

⭐ pointa

Atlantis není mýtus. Není to ani tajemství.

Je to zakázaná historie, která čekala, až ji někdo znovu poskládá. A když se poskládá, ukáže se, že nebyla nikdy ztracená — jen jsme se dívali špatným směrem.

Důkazů je mnoho. Souvislosti jsou zřejmé. A jediné, co chybělo, byla odvaha je spojit.

Tato studie je jednou z možných cest. A kdo chce, může si najít svou vlastní.

Ale Atlantis už není mlhavý stín. Je to konkrétní obraz, který se vynořil z hlubin času.

A možná — jen možná — je to obraz, který jsme měli vidět už dávno.

Možná že právě nyní už nastal čas.

Atlantis, ztracená a zaniklá civilizace z věků které jsou pro nás nepředstavitelné. Byla zde a zanechala po sobě mnoho stop.

Nezničil ji bůh ani pýcha.

Její zánik není žádná záhada ani mýtus.

Atlantis se roztříštila pod apokalypsou, pohromou která byla tentokrát mnohem silnější a větší než všechny ostatní které lokalitu Středomoří obtěžují co svět stojí. Byla tak ohromná že zničila většinu všeho vybudovaného a nebylo nikoho kdo by o tom vytvořil záznam – kdo přežil měl jiné starosti.

Ale v Egyptě přeci jen tuto zkázu Středomoří zachytili. Zprávu drželi po tisíciletí až ji nakonec předali.

Proč byla zpráva ukrývána takovou dobu?

Snad čekali kněží na toho správného posla.

Snad voda zalila vše dostupné a vytvořila jedno ohromné moře slité se všemi dohromady.

Snad se čekalo na to až voda opadne a lidé se začnou vracet do míst kde dříve žili.

Posel však nemohl být kdokoliv a snad se čekalo až se takový narodí.

Otázek je stále více nežli odpovědí ale ne všechny jsou podstatné. Hlavním bodem celého příběhu je lokalita Atlantis a tu Platón popsal přesně, protože dobře svou zem znal. Od samého začátku musel vědět kde přesně ležela, stejně jako Solón. A že Řecko kolonizovalo i Sicílii je známá věc. On se ale příběhem nechtěl zviditelňovat již tak byl dost slavný.

Vytvořil z příběhu tedy historii, ale jen pro ty kteří ji dokážou číst.

— HLEDÁME, JEDNO Z TISÍCŮ MĚST, NEBO CELOU ŘÍŠI A HISTORII ATLANTIS ??? OTEVŘME TEDY, SVÉ OČI A PŘESTAŇME IGNOROVAT, TO CO VIDÍME. —K.D.

1/ Atlantis, nebyla ostrovní země, ale celý kontinent. Její rozloha přirovnaná k velikosti Libye, by bylo dnes, přirovnání k Africe. Země se před Afrikou, nazývala Libye.

2/ Atlantis, neležela v Atlantickém oceáně.

a)Vědci, po průzkumu dna oceánu, vylučují možnost potopeného velkého ostrova.

b) Při teorii polohy, Atlantis v Atlantiku, by lidé mohli migrovat, až do Ameriky. Řekové dlouho předpokládali, že svět, je plochý kulatý ostrov, okolo kterého, proudí oceánská řeka. Nic víc. Jejich víra a mentalita, by neumístila nic, do neznáma. Pokud, by to tak bylo, neobjevil Ameriku v 15 stol. K.Kolumbus, ale Řekové, před tisíci lety a nikam to nepoznamenali.

c)Hérodotos při svém popisu různých krajin, mimo jiné i zapsal: „Kaspické moře je moře samostatné a s jiným mořem nesouvisí. To moře totiž po kterém se plaví Řekové, spolu s mořem za Heraklovými sloupy, zvaným Atlantské, jakož i Rudé moře, jsou dohromady moře jedné. Kaspické moře je druhé, takové samostatné moře.“ Z toho vyplívá, že Řekové dnešní Černé moře, Rudé moře a Středozemní moře považovali za jedno moře a že Středozemní moře, bylo logicky Atlantské. Je zřejmé, že rozloha moří byla jiná a Hérodotos ani Platón, nepopisují Oceánskou řeku, dnešní Atlantik, ale Atlantické moře – dnešní Středozemní moře.

d) Přirovnání Héraklových sloupů k dnešnímu Gibraltaru, je námi špatně pochopená myšlenka a teorie, filosofa Platóna.

3/ Héraklovy sloupy, mají určovat lokalitu Atlantis. Ještě v roce 500 př.n.l. Řekové neznají severní a západní území svého kontinentu. Věří tomu, že Řecko, leží uprostřed světa. Místo Héraklových sloupů, přitom znalo celé Řecko. Byla, to zúžená část moře, nazývaná i Héraklova brána. Za touto branou, moře vypadalo, jako záliv a součástí, tohoto zálivu, byl Egypt. (více v článku Hérakles, Herkules, nebo Melqart?)

4/ V mořské úžině, za Héraklovými sloupy, stál i starodávný Egypt. Místo, zúženého moře – průlivu, tedy muselo ležet, někde na východ Středomoří.(viz mapa Atlantis II)

5/ Po posledním kataklyzmatu ve Středomoří, mělo moře zvýšit svou hladinu o mnoho desítek metrů. (až 120 m)Ráz krajiny se značně změnil a stovky přístavů a měst, navždy zmizelo pod hladinou. Místo, které dříve, bylo průlivem, podobně, jako Héraklovy sloupy, se změnilo na pouhé moře.

6/ Kataklyzma, které postihlo Atlantis v té době zničilo i převážnou část Řecka. Tyto dvě země, spojovala tedy, jedna lokalita. Středomoří.

7/ K Atlantis patřilo ohromné území i na pevnině. Obdélníková část země, kterou Platón popisuje v přesných rozměrech, se velice podobá, hranicím Řecka. Při satelitním pohledu, je viditelný podmořský obdélníkový tvar, jakoby původní příkop, který Řecko lemuje.

8/ Platón, popisuje, jak po potopení ostrova, bylo bahno, tak vysoko, že se mořem nedalo proplout. Sicilský průliv, je dost mělký a při odečtu stouplé hladiny, by musel být v jisté době, téměř neprúplavný.

9/ Ve starořečtině, slovo ostrov (nesos), má i význam, jako poloostrov. Platón tedy, teoreticky mohl mluvit nikoliv o ostrově, ale poloostrově.

10/ Ostrovem Atlantis se jistě může nazývat i centrální kulatý ostrůvek s chrámem králů, který stál uprostřed, hlavního kruhového města.

11/ Lokalita Středozemního moře, je velice sejsmicky aktivní. Mnoho ostrovů a pevniny, bylo zničeno, přesně tak, jako Atlantis.

12/ Řecko, Itálie i Egypt přirovnává své současné objevy, nálezů podmořských měst k Atlantis. Tedy připouští, existenci této vyspělé civilizace?

13/ Atlantis vládla nad územím Libye, tedy dnešní Afrikou, až po Egypt, který se řadil k Asii. A k tomu, nad Evropou. Tyto, dva kontinenty, uprostřed spojuje Středomoří. Logické místo hlavního impéria, ať již bylo vytvořeno z ostrova, poloostrova, nebo pevniny.

14/ V lokalitě, Středozemního moře, působily nejvyspělejší civilizace, všech dob. I sedm divů světa se vyskytovalo právě, zde a stavby, byly součástí, skutečné historie.

15/ Platón, si měl Atlantis doslova vyrobit a vymyslet a v podstatě, použít její název, jako první. Dávno, před ním však například historik Hérodotos, území Atlantis zakreslil, do své mapy. Platón, si tedy Atlantis nevymyslel.

16/ Platón, vypráví o Atlantickém moři, které obklopovalo Atlantis. Středozemní moře, je vnitřním mořem Atlantického oceánu, tedy Atlantické moře. Území tohoto rozlehlého státu, končilo daleko na západě. Západní pevninu Evropy i Afriky, tvoří břehy Atlantiku. Tedy, přesný popis autora. Navíc popisuje moře, nikoliv oceán.

17/ Podle egyptských kněží, měla Atlantis mít svou říši, západně od Egypta, nikoliv západně od Gibraltarského průlivu.

18/ Pohoří Atlas, mělo dát název Atlantickému oceánu. Pod, pohořím Antiatlas, zakreslil Hérodotos území Atlantis. Když, ve slově antiatlas přehodíme písmena, (atla-nti-a-s) vznikne nám slovo Atlantias. Náhoda, nebo vznik názvu?

19/ V době Solóna, Řekové věřili, že země je plochý, kulatý ostrov, který obklopuje vcelku úzká oceánská řeka. Řecko, dominovalo svou říší, kterou si představovali, jako střed země, a pro ně, tedy i celého světa. Tak svět tenkráte chápali. Solón nemohl, nikdy umístit Atlantis do oceánské řeky, protože tak ohromný ostrov, by se do úzké řeky jednoduše nevešel a o Atlantickém oceáně, nic nevěděli. K identifikaci bájného ostrova, je nutné přiložit nejstarší mapy světa, vytvořené Řeky. (Atlantis II, mapy)

20/ Pokud chceme, být objektivní, musíme vycházet z myšlení Solóna a vyobrazení světa z kterého, určoval lokalitu ostrova. Je pravděpodobné, že kněží k vyprávění přidali i mapu Atlantis. Je potřeba si uvědomit, zda hledáme, jedno z tisíců měst, této civilizace, nebo se snažíme, určit hranice, její říše. Měst s podobnou kruhovou architekturou muselo, být po celé zemi mnoho, ani hlavní město však, celou Atlantis, netvořilo. Součástí, byla rozlehlá země, ostrovy, pevnina. Nelze potvrdit, tuto civilizaci, pouze podle nálezu zlatého města! Měly, by se porovnat všechny nálezy ze Středomoří, roztřídit a nalézt podobnost a souvislosti. Pokud, konečně připustíme, možnou existenci, této výjimečné civilizace, začnou do sebe artefakty zapadat, jako mozaika.

21/ Egyptští, kněží vypráví, že vše, co se stalo v Řecku, ale i všude v okolních zemích, bylo zapsáno. Důležité pamětihodnosti, se zachytili a uchovali v egyptských chrámech. V Egyptě, tedy můžeme nalézt všechny odpovědi, týkající se lidského rodu, časovou osu, vzniku i zániku, všech civilizací.

22/ Na starých řeckých mapách, vidíme označení Atlantického moře, nejen na západě, ale i východě. Potom, by tedy Atlantis umístěná do Atlantiku, mohla ležet zcela na východě i zde totiž je vyznačen průliv. Jenže, tam, kde mysleli, že je již pouze oceánská řeka, byl stále ještě, celý pevninský kontinent

23/ Platón, moře uvnitř, ZA Héraklovými sloupy, nazývá, jako záliv. Záliv je výběžek vodní plochy, zasahující do pevniny. Pokud tento záliv, budeme vnímat od Gibraltaru, protože, tam měly stát Héraklovy sloupy, potom, autor tímto zálivem myslel celé Středomoří. On, ale hovoří o malém zálivu ve, kterém je i Egypt. Námi, špatně pochopená myšlenka a umístění Héraklovy brány.

24/ Zkreslené kartografické a geologické znalosti a mentalita Řeků, v jistém smyslu omezovala i určení polohy Atlantis. Nesčetně překladů a úprav, samotného Platonova textu. Navíc, neustávající zemětřesení, zamíchala i poslední skutečná fakta o poloze této civilizace. Mnoho, bylo zničeno, mnoho ukradeno a zneužito a téměř vše, zapomenuto.

25/ Podle staroegyptského učení, byli 4 pilíře, které drželi, nebeskou klenbu a které sahali, až do nebe. Tyto pilíře, tvořili 4 rohy vesmíru. Proto, se v Egyptě používaly i 4 sarkofágy, 4 rakve ve 4 svatyních. Jeden z těchto sloupů, měl stát i na Atlantis. Zde, bude zřejmě prvopočátek, mýtu o sloupech. Popis Atlantis, nemá žádnou souvislost s Héraklovými sloupy,(Gibraltar) ani mytologicky.

26/ Řecké mýty, jsou převzaté příběhy, různých kultur, celého Středomoří. Ani Hérakles, není původní, řecký hrdina. Příběh Hérakla a jeho úkolů, nemá nic společného s názvem mořské úžiny, nazývané pouze Řeky, Héraklovými sloupy. Umístění, těchto sloupů k Gibraltaru a spojit je s příběhem o Atlantis, muselo proběhnout mnohem později. Pokud, by hrdina skálu prokopal, musel, by to být průplav, nikoliv průliv. Své sloupy, měl postavit v tomto průlivu, aby zamezil nestvůrám z Atlantiku, vniknutí do vnitřního moře. Sloupy, však postavil na opačné straně. Kataklyzma, zničilo původně myšlený průliv, který rozděloval Středomoří na dvě části a tak si vypravěči, vymysleli prostě nový. Po starém průlivu, který pouze Řekové nazývali Héraklovou branou, nezbylo nic a moře se zde rozlilo do velké šířky. Záznamy a pamětníci zmizeli v čase. Jediný průliv o kterém se vědělo, byl průliv do Atlantického oceánu. Jinam se Héraklovy sloupy postavit nedaly. Ani jedno vodítko z popisu Platóna o Atlantis neodpovídá lokalitě Atlantiku!

27/ V jednom, řeckém mýtu musí Atlas na věky držet zemskou planetu, na svých ramenou. Báje je převzatá z egyptské mytologie, kdy bohyně Neit svým tělem tvoří nebeskou klenbu. Uprostřed ji podpírá jiný bůh, za trest. I Atlas, měl v prvopočátku přidržovat klenbu, která měla, být podepřena 2 – 4 sloupy a také za trest. Všichni, však Atlase známe s glóbusem na ramenou, což v té době, bylo nereálné, protože země, byla plochá. Změněná podstata a přizpůsobení mýtu, své době. Podobně, jako u Héraklových sloupů.

28/ Egyptští kněží, připomínají, jak v zemi Solóna, (Řecko) žil nejkrásnější a nejušlechtilejší rod, na světě z něhož i oni mají pocházet, tedy Atlanťané, jsou předky Řeků a působili i na dnešním řeckém území. Proto i popisovaná atlantská obdélníková část země, souhlasí s polohou Řecka a proto se obě země potopili ve stejný čas. Pohroma, byla v jedné lokalitě a musela, být ohromná, možná i globální.

29/ U jižní Sicílie, byla nalezena potopená loď z které vytáhli potapěči, vzácné pruty z orichalka. Tento bájný kov, byl spojován pouze s Atlantis.

30/ Na, Atlantis lámali kámen v barvách bílé, černé a červené. Na Sardinii mají pláže bílé, černé, červené. Písečné pláže, se tvoří z materiálu, které moře přináší z jiných míst, kde voda obrušuje povrch hornin. Mohla, být Sardinie součástí Atlantis? Ostrov je to vskutku výjimečný. Na ostrově je tisíce nuragh,(7 tis.) pevností, menhirů a zvláštních obřích soch, které vypadají spíše, jako roboti, nežli lidé. Pověsti o obřích lidech a monolitické stavby, vypovídají o mnohem starší historii ostrova Sardinie. Obdobně jako mnoho dalších míst Středomoří.

31/ Platón popisuje Atlantis, a jak na vnějších pásech země, bylo vybudováno mnoho chrámů, mnoha bohů. Ostrov Malta kromě megalitických chrámů, má 313 kostelů a 63 farností. K její rozloze, vychází na jeden km2 jeden kostel. Skalnatý ostrov, bez řek, nevhodný k zemědělství. Přes to, tolik svatyní? Pro koho? Ostrov není vhodný k farmaření, ani osídlení. Desítky, megalitických chrámů, vystavěných prastarou kulturou, technologií, kterou jsme ještě nepochopili. Tu potvrzují i nalezené kostry, (až 7 tis.) lidí podobajících se kostrám z Peru s podlouhlými lebkami. Jakoby Malta, byla jakýmsi pohřebním místem. Hájem svatyní, kde odpočívali ti nejdůležitější. Mýty vypráví, že z Malty vedou podzemní chodby a labyrinty, až na Sicílii a že v podzemních chrámech, žijí zvláštní tvorové, podobající se vzdáleně lidem. I na Atlantis, byla místa, mnoha bohů, mnoha svatyní a chrámů. Možná to vysvětluje fakt, že Malta byla součástí Sicílie a ta zase Apeninského poloostrova. Hovoříme tedy o jedné říši a jednom světě, který kdysi dávno tvořil kontinent s vyspělou civilizací.

32/ Na Atlantis, mělo být i mnoho vzácných dřevin. Mimo jiné i jedlé kaštany. Na Sicílii je jeden z nejstarších stromů, tohoto druhu. Kaštan – Sta koní-, nebo také, – Památník míru. Strom je 22 metrů vysoký a řadí se mezi 150 nejvzácnějších stromů Itálie. Jeho stáří je odhadováno na 3-4 tis. let! Roste na východním úpatí Etny. Na Sicílii, ale i celé Itálii, jsou jedlé kaštany velmi oblíbené obdobně, jako v Řecku, nebo Atlantis.

33/ Platón popisuje Atlantis, jako velmi vyspělou civilizaci, která disponovala, mimo jiných vymožeností i několika druhy lázní. Vodovodními rozvody i zavlažovacími systémy. I v Itálii a Řecku mají tuto prastarou lázeňskou tradici. Jejich lázně zná celý svět. Akvadukty obdivujeme, jako úžasné stavby. Architektonicky, jsou nejen krásné, ale i nadčasové a dokonalé. Území Itálie, má hory i bažiny, řeky i jezera, mnoho přístavních měst i stát ve státě Vatikán, kde jsou desítky kilometrů dlouhé regály s artefakty a záznamy o kulturách a civilizacích z celého světa. Vědecká díla, obrazy, sochy a vše, co je důkazem dob, z kterých smějí znát pouze část, jen vyvolení. Je zde, hlavní království církve. Celý svět zná Vatikán. Tak, jako kdysi znal svět Atlantis. Řím ve své expanzi, ovládal snad největší území všech dob, včetně Egypta. Teoreticky vzácná písma a záznamy o zaniklých civilizacích mohl lehce ukořistit a umístit v Římě. V každém případě z Říma se po pár stoletích stalo největší, nejbohatší a nejobávanější impérium světa. Itálie je i velmi významné současné, archeologické naleziště. Počínaje nálezy potopených nejbohatších měst, které sama Itálie přirovnává k Atlantis, (Baia) až po skalní malby a obrazy z tak dávné minulosti, že stáří je jen těžko určitelné (Val Camonica) s vyobrazením pro nás nepochopitelným.(lidé vyhlížející jako, kosmonauti)

34/ Ve Středomoří nalézáme, potopená města a přístavy, o jejich stáří se vedou stále dlouhé, diskuse. Významné lokality měst, zaznamenává Egypt,(Thonis) Řecko(Héliké) i Itálie(Baia). Tato tři města, jsou přirovnávána k Atlantis. Je evidentní, že v těchto místech žilo mnoho vyspělých kultur, protože města mnohdy vykazují mnohem starší osídlení, podobně, jako u Tróji. (až 9 vrstev osídlení) Mezi Sicílii a Tunisem, například, pod mořskou hladinou, byl objeven, ohromný monolit. Je patrné, že jej opracovávala lidská ruka. Archeologický odhad stáří je více nežli 10 000 let. Přepravovat tento monolit, by vyžadovalo vyspělé technické dovednosti. Odkud a kam, byl převážen a je to vůbec reálné? Jakou loď , by tento několika tunový monolit nepotopil? A jak, byl na přepravní loď naložen? Také je zde i varianta, že nebyl nikam přepravován a tvořil součást pozemské stavby. Ano mezi Sicílií a Tunisem. Sicilský průliv je dnes 145 km široký, ale před zvednutím mořské hladiny, tvořil vcelku úzký průliv, rozdělující moře na dvě části – východní a západní.

35/ Megalitické chrámy po celém Středomoří včetně chrámů v Korinaice, pyramid v Gíze, Turecké Gobekli tepe, Nemrut dag, Malty, Sardinie, jsou pozůstatky starých civilizací, které prostě nelze, jen tak vymazat. Stáří těchto památek má přesahovat i tisíce let za hranici 10 000 let př.n.l. Samozřejmě kromě pyramid, tam mají egyptologové jasno, stáří pyramid je 2 500 let př.n.l. a to je definitivně neměnné. Pokud se, ale zamyslíme tak do tohoto období určovaný vznik prvních civilizací je konspirační teorie a novodobý, moderní mýtus.

36/ Féničané vystavěli mnoho chrámů svému bohu Melqartovi(řecký Hérakles). Západní chrám (v Cádíz) a východní (v Týru) dělí 4 000 km, přesně uprostřed cesty je Sicílie a město boha Melqarta, Cefalú. Je tento střed náhodný, nebo zde stálo důležité centrální město, celé říše?

37/ Na Sicílii, se vede mnoho archeologických vykopávek, mezi které patří i odkrývání překrásných mozaiek.V jedné z těchto mnoha děl, je vykreslen popis tehdejšího života.(Villa Romana del Castelo) Na rozloze 3 500m2, v podobě mozaik, se nám promítá, celý prastarý film. Scénář tvořil zřejmě sám život. Starověký mistr, zde zvěčnil historii do stěn a podlah, honosné vily. Pokud si přiložíme popis Atlantis a obrazy mozaik, zjistíme jistou podobnost. Lokalita v dávnověku, byla zalita bahnem při nějaké pohromě, které ji paradoxně, dokonale zakonzervovalo i když leží uprostřed ostrova Sicílie.(potopa?) Římská vila s počátku našeho tisíciletí, je spíše palácem a jakoby, autor mozaiek, znal atlantský mýtický příběh. Mnoho rozličné zvěře, divoké i chovné a její lov. Různé druhy, ovoce a zelenin. Lázně, které byli i reálnou součástí vily. Báje a mýty. Zábava, hry. Dokonce, zde vidíme zřejmě vůbec první vyobrazení dámského spodního prádla- bikin-. (podprsenka a nízké kalhotky, jako plavky) Při představě, jak se oblékaly, ženy ve středověku, až do konce 19 století, je to trošku úsměvné, až šokující. Koupací úbor musel zakrývat, co nejvíce, ale my zde vidíme pravý opak! Na mozaikách dále můžeme vidět i služebnictvo, sběr plodin, přepravu tovaru, ale i cvičící vojsko. Pásy země střídající se s pásy moře, plné různých druhů živočichů a ryb a uprostřed stojící svatyně. Přeprava slonů a rozličného vzácného ptactva.( V Atlantis, bylo mnoho slonů) Lodě zároveň plnící smysl i mostů, ze kterých vedou posuvné můstky, které se po odplutí lodě, zasunou zpět na pevninu. A z pevniny tím tvoří nedostupný ostrov. ( koleje na Maltě?) Strážní domky i hipodromy. Závody koní i obrovských ptáků, kteří mají za sebou vozíky s posádkou v bezpečnostních přilbách. To vše nalezneme na sicilských mozaikách a podobnost je vskutku velká. Pokud je zde vyobrazen, život jedné rodiny zřejmě královské, je velice podoben popisu Atlantis. Potom, tedy tito lidé napodobovali něco o čem museli vědět. A to něco, bylo reálné a skutečné.

38/ Zveřejněná studie nizozemského geologa D.Hinsbergena, vykresluje posun tektonických desek. Konkrétně formování a destrukci kontinentu, Velké Adrie. Světadíl se oddělil od Afriky, zhruba před 240 mil.lety a podsunul pod Jižní Evropu před 100 mil.lety. Světadíl, měl mít přibližnou rozlohu, jako Grónsko. Autor studie připomíná, že Velká Adrie, nebyla Atlantis. Destrukce tektonických desek, byla pro Adrii fatální, zárověn, ale lze pozorovat, jak se formovalo celé Středomoří. Jedinou zbývající částí Velké Adrie je současná páteř Apeninského pohoří. Pro nás je, ale velmi zajímavé pozorovat nejen Velkou Adrii, ale i její okolí. Vidíme zde, téměř dokonale kulatý migrující ostrůvek. Tento ostrůvek měl zmizet společně s kontinentem, pod Jižní Evropou. Úžasná náhoda, že ve stejné lokalitě, kde popisujeme Atlantis v dávné době, doslova proplouval nejen časem, kulatý ostrov. S trochou fantazie, bychom mohli tento kulatý ostrůvek ukotvit u Apeninského poloostrova, pevninskými mosty a rázem se jedna teorie stává reálnou. Zda ostrůvek ze studie geologa, mohl mít, něco společného s Atlantis se již nedozvíme v každém případě je to úžasná náhoda.

39) V článku Atlantis II. si můžeme prohlédnout, fotogalerii map k tématu. Autorka, zde představuje svou zajímavou studii. Kružnice s jedním hlavním poloměrem, protíná mnohá významná místa. Je to náhoda, nebo potvrzující fakt?

40) Jako poslední vodítko, bychom chtěli připomenout i hvězdnou oblohu a souhvězdí, tolik důležité pro pradávné stavby, chrámů, hvězdáren, ale i měst. I když se většina megalitických, památek orientuje do souhvězdí Orionu, Atlantis opisuje souhvězdí Labutě. Toto souhvězdí, dominuje Mléčné dráze, která je oknem do naší galaxie a právě odtud, mělo pocházet mnoho božstev, mnoha kultur. Atlantis orientovaná do souhvězdí Labutě, dává zásadní smysl, celé teorii.

auror: redakce Okia

Paměť světla

Atlantis III.